Šéf NATO v Česku
Zeman řešil se Stoltenbergem hlavně Islámský stát

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se ve čtvrtek sešel s prezidentem Milošem Zemanem. Zásadním tématem setkání bylo podle Hradu nebezpečí, které představuje Islámský stát. Na schůzkách s předsedou sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) a ministrem obrany Martinem Stropnickým (ANO) probíral šéf aliance úlohu NATO při řešení uprchlické krize či rozpočet české armády. Při přijetí na Hradě nevítala Stoltenberga vlajka aliance, ale vlajka OSN. Podle Zemanova mluvčího šlo o nedopatření.

Stoltenberg se Zemanem podle očekávání řešil otázky spojené s terorismem. "Zásadním tématem věcného a přátelského jednání bylo nebezpečí, které představuje takzvaný Islámský stát," sdělil mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Dodal, že Zeman v této souvislosti hovořil se šéfem NATO také o svém návrhu na vytvoření mezinárodních antiteroristických sil. Podle dřívějších informací chce český prezident návrh na vznik společné protiteroristické jednotky pod záštitou Rady bezpečnosti OSN přednést tento měsíc na Valném shromáždění OSN.

Přijetí generálního tajemníka NATO českým prezidentem ve čtvrtek ozvláštnilo to, že v Trůnním sále Pražského hradu visela vlajka OSN místo vlajky Severoatlantické aliance. Podle prezidentova mluvčího Ovčáčka jde o nedopatření pracovníků Hradu, které se bude prošetřovat. Věc prý "neprojde zcela volně".

S Hamáčkem se ve čtvrtek Stoltenberg shodl na tom, že bezprostřední řešení nynější migrační krize je na Evropské unii, nikoli na Severoatlantické alianci. "V tom role pro NATO příliš není. NATO má klíčovou roli při řešení dlouhodobých otázek, to znamenaná zejména znovuvybudování stability v pásu kolem Evropy, ať je to severní Afrika nebo Blízký východ," řekl Hamáček novinářům.

Stejné téma probíral šéf NATO i se Stropnickým. "Bavili jsme se o tom, jaká je dělba práce mezi aliancí a Evropskou unií. Ti velcí hráči, a nejenom oni, jsou v obou těch uskupeních. To znamená: kdyby to Evropská unie chtěla řešit pomocí aliančních nástrojů, tak by to s největší pravděpodobností řekla. Aliance se nemůže do ničeho pustit sama o sobě, musí tam být totální shoda v názoru," uvedl ministr pro Českou televizi.

"Aliance vnímá svou úlohu tak, že se snaží pomáhat v jednotlivých ohniscích, ale to je dlouhodobá záležitost. Pomáhá irácké armádě, je v Afghánistánu a patrně tam v nějaké formě zůstane. To jsou aktivity, kde aliance může pomoct a kde taky pomáhá," doplnil.

I Hamáček zdůraznil, že NATO je v této záležitosti aktivní, když členské státy působí v koalici proti takzvanému Islámskému státu. Hlavní problém je podle něj patrně v Sýrii, v jejímž případě mluvil se Stoltenbergem i o roli Ruska. "Jediné řešení, které je možné, je politické řešení, které se ovšem neobejde bez nějaké formy konzultace a spolupráce s Ruskem a dalšími aktéry světové bezpečnostní politiky," soudí. Jednání by podle něho měla být zejména v Radě bezpečnosti OSN. "Pokud se Rusko rozhodne hrát konstruktivní roli například v otázce Sýrie, mohlo by to pomoci i v dalších problematických otázkách, jako je třeba Ukrajina," dodal.

Předseda sněmovny Stoltenberga informoval o dohodě koaličních stran navyšovat obranný rozpočet postupně až na 1,4 procenta hrubého domácího produktu, což prý generální tajemník NATO ocenil. Hamáček zároveň připomněl, že i tak bude Česko daleko od doporučené dvouprocentní úrovně. "Co je důležité, je trend," podotkl.

Stoltenberg je v Česku od středy. Setkal se s vojáky amerického konvoje, který Českem projíždí na cvičení do Maďarska. Jednal také s vládní delegací vedenou premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD).

O Ukrajině i nesplněném závazku

"Rusko má zvláštní odpovědnost za politické řešení krize na východě Ukrajiny, podpora, kterou Moskva poskytuje proruským separatistům, zvyšuje napětí v regionu," řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg při čtvrteční návštěvě Slovenska. NATO zůstává znepokojeno vývojem na Ukrajině, Stoltenberg zároveň ale uvítal přísliby ohledně udržení míru v regionu.

"Vyzvali jsme Rusko, aby skončilo s destabilizací východu Ukrajiny prostřednictvím politické, vojenské a finanční podpory povstalců. Rusko dlouhodobě podporuje separatisty, a to vojensky, a zároveň má své vojáky na východě Ukrajiny a na hranici. Toto všechno přispívá ke zvyšování napětí, neprospívá to mírovému řešení," uvedl Stoltenberg po schůzce se slovenským ministrem obrany Martinem Glváčem.

Stoltenberg, který zavítal na Slovensko po návštěvě ČR, zároveň ocenil, že v konfliktu na východě Ukrajiny došlo k poklesu násilí. "Toto poskytuje příležitost pro všechny strany, aby dodržovaly dohodu z Minsku. Vyzývám všechny, aby využívali jen diplomatické cesty. To je nejlepší způsob mírového řešení krize na Ukrajině," řekl generální tajemník NATO.

Nejnovější příměří, které platí na východě Ukrajiny od začátku září, sice přineslo výrazné zklidnění na frontových liniích, ale i nadále se porušuje.

Stoltenberg se ve čtvrtek setkal také se slovenským prezidentem. Andrej Kiska podle prezidentské kanceláře vyjádřil porozumění se státy, které se v souvislosti se změnou bezpečnostního prostředí v Evropě cítí ohroženy, a také vyjádřil přesvědčení, že NATO musí na takové ohrožení přiměřeně reagovat.

Generální tajemník NATO při setkání s Kiskou uvedl, že kolektivní obrana v rámci Severoatlantické aliance nezbavuje žádný stát povinnosti zajistit vlastní obranu. Slovensko dlouhodobě neplní svůj závazek vynakládat na armádu dvě procenta výkonu ekonomiky, v posledním období země ovšem zahájila několik projektů s cílem modernizovat své ozbrojené síly.