Zubního lékaře na pojišťovnu nemá podle České stomatologické komory (ČSK) podle dat z loňského listopadu asi 17 procent pojištěnců, včetně ukrajinských uprchlíků 21 procent.
Nejvíce jich je v Praze a Karlovarském kraji, kde podíl činí 27,7 procenta, respektive 26,8 procenta. Nejméně je to na Vysočině a ve Zlínském kraji, a to 14,6 a 12,4 procenta.
Podle viceprezidenta ČSK Roberta Houby je ale zhruba milion lidí, kteří se k zubaři registrovat nechtějí, další část si péči platí sama. Ti, kteří stomatologa sehnat nemohou, se podle komory i ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) mají obrátit na svou zdravotní pojišťovnu. Hlásit požadavek mohou i ministerstvu.
Za poslední čtyři roky se podle prezidenta ČSK Romana Šmuclera podařilo nově registrovat velké množství pacientů. Podle prezentovaných dat podíl registrovaných vzrostl o 18 procent.
"Zajistili jsme za poslední dva roky zubaře 2,2 milionu lidem," řekl Šmucler s tím, že jde o lidi, kteří zubaře změnili, nově se k němu přihlásili nebo změnili pojišťovnu. Na preventivní prohlídku jde každý rok jen zhruba polovina registrovaných, ostatní řeší jen akutní obtíže.
Pokud lidé zubaře nemají, mají se podle něj obracet na zdravotní pojišťovnu, která má ze zákona povinnost lékaře zajišťujícího prevenci, pacientovi obstarat. Brožuru s návodem komora zveřejnila na webu. Uvádí v ní, že smluvní síť pojišťovny by měla být nastavená tak, aby k zubaři pacient necestoval dál než 35 minut.
"Loni hledalo zubního lékaře 44 000 lidí u jiných pojišťoven mimo VZP, všem ho pojišťovny do roka našly," dodal. Pokud v některém místě reálně chybí, měla by podle něj pojišťovna přistoupit k přidělení smlouvy.
Stejné doporučení dává i ministerstvo zdravotnictví, má na to i speciální formulář Nedostupná péče na webu. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes na dotaz ČTK řekl, že je to vhodná cesta i proto, že se informace tak dostanou i k ministerstvu.
"Pokud pojišťovna říká, že má zubařů dostatek, tak ho musí do 30 dnů pro svého pojištěnce sehnat. A nemůže mu poslat seznam, ale musí ho opravdu sehnat," řekl ministr. Praxi, kdy pojišťovna dá pacientovi seznam zubařů, které si má sám obvolat, rizikoval i prezident komory.
Zubních lékařů je podle něj 6800 a zhruba 1000 nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Z jejich peněz se platí hlavně preventivní prohlídky, na další zákroky si lidé obvykle připlácejí.
Podle Šmuclera dostane lékař za prevenci zhruba 800 korun. "Pokud by prohlídka stála 1600 korun, tak si nedovedu představit, že by to někdo z lékařů na pojišťovnu nedělal," dodal Šmucler.
Kolik lidé za další výkony nad rámec pojištění zaplatí, například za bílou zubní plombu, zubní implantát nebo můstek, regulováno není. Podle Šmuclera ministerstvo zdravotnictví nepovolilo vznik doporučeného ceníku jako například v Rakousku. Doporučuje proto ceny srovnávat aspoň na internetu. "Pokud někdo už vysokou cenu zaplatí, tak je to ale jeho rozhodnutí," řekl. Průměrně připadá na každého pacienta 1,3 návštěvy zubního lékaře za rok.
Řešením je podle Šmuclera přidat na stomatologii peníze a dovolit lidem si doplatit na lepší péči, kterou si dnes platí celou. V evropském srovnání dávají země na zubní péči asi 5,1 procenta z peněz na zdravotnictví.
V Česku byl podíl v roce 2000 asi 6,3 procenta z veřejného zdravotního pojištění, loni 3,6 procenta. Pro rok 2024 je podle Šmuclera navrhované navýšení o 1,5 procenta. Náklady z veřejných zdrojů tvoří v průměru zhruba třetinu, většinu pak tvoří přímé platby pacientů.
Problémy s dostupností péče je podle něj možné vyřešit tím, že se hrazené výkony ocení jejich reálnou cenou a lékaři, kteří smlouvy s pojišťovnami nemají a chtějí je, je dostanou. Potřeba je podle něj také změnit některé zákony, například umožnit hrazení i bílých plomb nebo stanovit potřebnou síť ordinací pro každý okres.
Obnovit by se podle něj měly také školní prohlídky, při nich by zubní hygienistka naskenovala dětem chrup. "Protože jenom ve školách jsou všechny děti, i ty, které nemají stomatologa," dodal.
S tím souhlasí i ministr. "Prevence zubního kazu je tady naprosto klíčová, musíme nasadit všechny nástroje na to, abychom snížili množství kazu u mladých u dětí," řekl ČTK.
Podle Válka by s dostupností péče hrazené zdravotní pojišťovnou mohlo pomoci také to, že vzdělávat v oboru by se mohli mladí zubaři jenom v ordinacích, které by měly smlouvu s pojišťovnami. Za neprůchodné naopak považuje řešení, kdy by zubař, který nebude ošetřovat na pojišťovnu, musel uhradit své vzdělání.
