František Nedvěd (64) je spolu se svým bratrem Honzou (65) už řadu let folkovou legendou. Prodali miliony desek, vyprodali strahovský stadion a přesto se spolu slavní muzikanti několik let vůbec nebavili. Proč? Jak se dívá František na Honzův život a co si vůbec o bratrovi myslí?
Františku, jak jste jako dítě vycházel se svým o rok starším bratrem Janem? Prali jste se?
Akorát jednou kvůli holce, poněvadž jsme měli stejnou. Tedy měli - já jsem jí měl nejdřív a pak ji měl on. Já ale s Danou nic neměl a když potom spolu začali chodit, tak mě to docela vadilo, protože jsme bydleli s bráchou na Spořilově v jednom domečku. Měl jsem rád klid a brácha s Danou pořád pouštěli rádio, televizi, stále tam byl nějaký hluk, což mi vadilo. Už si přesně nepamatuji, jak to bylo, měl jsem tenkrát šestnáct nebo sedmnáct, ale kvůli tomu hluku jsme se poprvé a zároveň i naposledy poprali. Nebylo to nic vážného, dal jsem mu jednu facku a bylo to vyřízené.
Jaký tenkrát vůbec Honza byl?
Trošku jiný, takový samotářský. Chodil sám do Luk nad Medníkem na Mravenčí skálu a já tam pařil s partou... Když jsme byli mladší, tak jsme měli každý svoje pole působnosti a nevadili si.
Máte ještě sestru, o které se ale nic neví, ani jak se jmenuje a co dělá. Nikdy neměla umělecké ambice jako vy s bratrem?
Ludmila je o tři roky starší, má osmašedesát a byla to taková naše druhá máma. Na zpívání ani muzicírování jako já s bráchou nikdy nebyla, neměla žádné zvláštní hudební nadání. Sice trošku zpívá, ale není to nic výrazného. Celý život dělala v kanceláři technických zařízení u Spojů.
A jestli byla někdy mezi bratry Nedvědy rivalita? Čtěte víc v novém vydání časopisu SEDMIČKA.
