Ticho a nejistota
Krize v New Yorku má podle Čechů mnoho tváří

První případ nákazy koronavirem byl v New Yorku stejně jako v České republice oficiálně oznámen 1. března. V americkém velkoměstě s více než osmi miliony obyvatel ovšem následoval velmi odlišný vývoj a z metropole se v dalších týdnech stalo těžiště pandemie nemoci covid-19. Šestice místních českých usedlíků nyní v rozhovorech s popsala "tíživou atmosféru" a "neuchopitelné" ticho, které zde zavládlo, ale také solidaritu ze strany občanů i firem. Pro většinu z nich zůstává zdravotnická krize relativně vzdálená, konec více než měsíc trvající karantény přesto některým stále připadá nemyslitelný.

"Zažili jsme toho tady hodně. Ale že budeme bojovat s nějakým virem, to mě teda v životě nenapadlo," smál se do telefonu Vít Stuchl, který se v New Yorku narodil a po mládí částečně stráveném v České republice se tam před 40 lety vrátil. Poslední čtyři roky provozuje v Národní budově na Manhattanu českou restauraci Bohemian Spirit, jejíž budoucnost je nyní nejistá. Život v srdci města, kde také bydlí, se prý "hodně zklidnil".

Globální hlavní město covidu

New York bývá označován za město, které nikdy nespí. Časopis New York jej ovšem nedávno na své titulní stránce přejmenoval na "globální hlavní město covidu". Nemoc způsobovaná virem SARS-CoV-2 je zde spojována s úmrtím více než 15 000 lidí, koronavirem se možná nakazily miliony obyvatel. Guvernér státu New York Andrew Cuomo před dvěma týdny šíření nákazy označil za "tichou explozi".

Například Češi, kteří žijí ve čtvrti Brooklyn, řádění nemoci nejen že neslyší, ale ani na vlastní oči nevidí. "A to je na tom to surrealistické," řekla Zuzana Halseyová, která ve městě také žije několik dekád. "Pro mě a mého manžela se zas tolik nezměnilo," ale "víte, že kolem vás umírají lidi".

Podobnou situaci zažívá čerstvý třicátník a pracovník firmy v oboru algoritmického obchodování Filip Šimsa. Epidemie pro něj není příliš bezprostřední, protože dramatické události vnímá "stejně jako všichni ostatní" pouze skrze média. "Dokud člověk nemá osobní zkušenost, u známých nebo v rodině, tak je těžký připustit si vážnost situace, protože na pohled vlastně není vidět nic," vylíčil před několika dny.

Řadu osobních zkušeností už na rozdíl od něj má Věra Navrátilová. V chudší čtvrti Bronx, kde bydlí s manželem a dvěma dětmi, prý na počátku karantény "všichni všude kašlali". Rodačka z Havlíčkova Brodu, která je aktuálně na mateřské dovolené před očekávaným narozením třetího dítěte, řekla, že úmrtí má teď kolem sebe hodně.

Projevuje se to mimo jiné ve chvílích, kdy lidé večer potleskem či hudbou vzdávají hold zdravotnickému personálu. Z bytu Navrátilové lze údajně zřetelně slyšet také výkřiky jako "Odpočívej v pokoji, mami!". V takových momentech "se neubráníte slzám".

Zaměstnanci nemocnic spí v autech

V Bronxu jsou ale patrné i další aspekty epidemie. Navrátilová se například často setkává se zaparkovanými auty, v nichž nyní nocují zaměstnanci nemocnic, kteří se z obav z rozšíření nákazy nechtějí vracet domů. Zmínila také potravinovou tíseň v komunitě, problémy s péčí o děti "nepostradatelných" pracovníků nebo nedávnou cestu k moři, kdy během 20 minut za volantem pětkrát dávala přednost sanitce.

Právě sirény sanitek jsou pro některé lidi tím hlavním, co jim neustále připomíná závažnost situace. Platí to i u výtvarníků Kristýny a Marka Mildeových, kteří v New Yorku žijí od roku 2003 a i při izolaci se snaží pokračovat ve své tvůrčí činnosti.

"Snažíme se udržovat tu ochranu a moc ani nevíme o tom, co se děje venku," řekl při úterním rozhovoru Marek. "Co je teďka strašně výrazný, je to ticho v New Yorku. (...) Když vyjdeš na ulici, tak je to až neuchopitelný. Najednou jsi jako někde v lese, úplný ticho a do toho ty zvuky sirén," shrnula Kristýna.

Již zmíněný časopis New York ve své reportáži o atmosféře ve městě psal o "návratu strachu" a "hrůze plížící se prázdnými ulicemi". Ne všichni Češi oslovení ČTK tento pocit sdílejí, podle Zuzany Halseyové ale "strach ve vzduchu je". Věra Navrátilová uvedla, že ona i lidé v jejím okolí se strachem bojují každý den, přičemž mluvila například o obavách kolem rodinných financí nebo péče o děti. "Je to taková tíživá atmosféra," konstatoval Milde.

Lidé se pravidly řídí, chápou, že jde o nutnost

Podle svědectví českých usedlíků se lidé v New Yorku pravidly boje proti koronaviru v rámci možností řídí. "Newyorčani chápou, že je to nutný," řekla umělkyně Kristýna. Pokračování karantény i v dalších týdnech vnímá při absenci léku nebo vakcíny proti covid-19 jako jediné řešení. Majitel české restaurace Stuchl ale má pocit, že lidé "toho začínají mít plné zuby" a chtějí svobodu pohybu zpět. Pro někdejší učitelku češtiny Halseyovou je zase návrat k dřívějšímu způsobu života nepředstavitelný. "Protože podle těch zpráv, co dostáváme, to absolutně není bezpečný," řekla.

Ona i ostatní se na bezprecedentní situaci snaží najít i pozitiva. Při rozhovorech zaznívala slova o zpěvu ptáků, činnosti dobrovolníků, nejrůznějších projektech soukromého sektoru či sounáležitosti při večerním děkování pracovníkům z "první linie". "V něčem mi to malinko připomíná atmosféru z devětaosmdesátého, když jsme zvonili klíčema," uvedl Milde. Kromě toho bere jako "pozitivní překvapení" ekonomickou podporu ze strany amerických úřadů, kterou vzhledem k místní politické tradici považuje za jistý paradox.

Pandemie covid-19 mnohdy poměrně dramaticky narušuje životní plány lidí. Například Filip Šimsa očekává v květnu narození svého prvního potomka a nyní je jasné, že jej v dohledné době nebude moci ukázat příbuzným ve své vlasti. U restauratéra Stuchla nebo manželů Mildeových je zase ohrožené živobytí. Věra Navrátilová počítala se stěhováním z bytu do rodinného domu a novým podnikatelským projektem, koronavirová krize ji však donutila přepnout na život "ze dne na den".

"Rozhodla jsem se, že plánovat nelze a nějak to bude. To je asi jediné, jak člověk může přežít a nezbláznit se z toho," konstatovala.