Divadelní literatura
Arnošt Goldflam vydal 12 ze svých 75 her

Výbor z dramatického díla divadelníka Arnošta Goldflama vydalo pod názvem Písek a jiné kousky brněnské nakladatelství Větrné mlýny. Autor dnes dílo slavnostně uvedl na trh společně s novou knihou Josefa Kovalčuka o dějinách HaDivadla, kde Goldflam většinu svých textů uvedl v premiéře. Dějištěm křtu obou knih byl Kabinet múz v Sukově ulici, někdejší sídlo HaDivadla.

Goldflam již podle vlastních slov plánuje, že vydá ještě přinejmenším jeden výbor z her. "Spočítal jsem, že včetně dramatizací jsem napsal asi 75 kousků. Mým původním snem bylo trumfnout Lopeho de Vegu, ten má kousků 1200," řekl Goldflam.

Novou knihu tvoří 12 her, kromě titulního Písku například Biletářka, Návrat ztraceného syna a Sladký Theresienstadt. Nechybí ani novější hry jako Ředitelská lóže o dvou starých hercích v domově důchodců nebo mrazivá komedie Doma u Hitlerů, v níž si dramatik dělá legraci z nacistických pohlavárů. Goldflamovy texty jsou doplněny řadou rozhovorů a studií.

Nová kniha k dějinám HaDivadla nese název Hvězdy nad Kabinetem múz. Navazuje na první díl historie HaDivadla nazvaný Bylo jich pět a půl. Bývalý dramaturg souboru Josef Kovalčuk v knize tentokrát dokumentuje všechny inscenace HaDivadla z let 1990 až 2003, kdy sídlilo právě v pověstném Kabinetu múz v Sukově ulici.

V komorních prostorách vznikla řada inscenací, jež podle odborníků vstoupily do historie českého divadla, například Goldflamova inscenace hry Ladislava Klímy Lidská tragikomedie a retromuzikál Hvězdy na vrbě. Součástí knihy jsou ukázky z většinou dosud nepublikovaných scénářů, studie odborníků, kteří se tvorbou HaDivadla soustavně zabývali, rozhovory a ukázky z recenzí.

Právě o budoucnosti Kabinetu múz se nyní mezi brněnskými divadelníky hodně hovoří. Po odchodu HaDivadla do pasáže Alfa sídlilo v Sukově ulici Divadlo v 7 a půl. Nyní sál využívá Janáčkova akademie múzických umění. Peníze na nájem jí však stačí jen do prázdnin, kdy Kabinet múz opustí. Další budoucnost je nejistá, dům je ve vlastnictví peněžního ústavu. "Byli bychom rádi, kdyby byl tento prostor dál využíván pro kulturu a divadlo," řekl Kovalčuk.