Ve jménu republiky
Brněnské divadlo chystá příběhy třetího odboje

Osudy lidí, kteří se v 50. letech minulého století vzepřeli komunistické totalitě, připomene nová inscenace brněnského Divadla Polárka. Je určená divákům starším 13 let a bude prý téměř komiksově pojatá. Dostala název Ve jménu republiky. Právě "ve jménu republiky" se odbojáři snažili bránit demokracii, a stejná slova pak často slyšeli v soudní síni jako součást verdiktů s přísnými tresty - někdy i hrdelními. Premiéra bude 15. června.

Režisér Jan Cimr se s dramaturgyní a autorkou hry Simonou Petrů rozhodli zpracovat zejména třetí odboj v Brně a okolí. "Jde o téma, které je důležitou součástí naší historie, ale přitom většinou stále ještě chybí ve školních osnovách. A přitom to není ani 70 let, co aktéři třetího odboje žili v Brně a pohybovali se v místech, kudy denně procházíme i my," uvedl Cimr v tiskové zprávě.

Divadelníci se inspirovali například skutečnými osudy několika odbojářů napojených na skupinu Boženy Majerové, krejčové, jejíž byt sloužil jako základna pro agenty britské tajné služby. Společně se jim podařilo vytvořit zpravodajskou a převaděčskou síť.

Kromě informací o životě Boženy Majerové a její dcery Věry se diváci dozvědí víc o posledním člověku, který byl v Brně za Gottwaldova režimu popraven, o záhadném britském agentovi nebo například o vyšetřovateli StB Jaroslavu Danielovi, kterému vězni přezdívali Prase, který byl v roce 1997 obviněn z mučení vězňů.

"Při psaní scénáře jsem se inspirovala materiály a osobními rozhovory s novinářem a publicistou Luďkem Navarou, mimo jiné zakladatelem Občanského sdružení Paměť, které se zabývá mapováním příběhů jednotlivců i celých rodin vystavených tlaku komunistického režimu, a to především na jižní Moravě," řekla Petrů.

Některé postavy mají reálné předobrazy, ale z velké části je hra fikcí. "Nesnažila jsem se o dokumentární drama, ale o zachycení brutality komunistického režimu, která se dotýkala všech lidí i v jejich osobních životech, ale proti které se odhodlala postavit jen hrstka statečných. Uznání jejich hrdinství a zásluh o svobodu by se už konečně mělo stát nevyvratitelnou součástí naší národní paměti. Bývalým i současným obhájcům totality navzdory," uvedla Petrů.