Legendární dřevěná postavička prostořekého nezbedného chlapce Hurvínka oslaví v pondělí 2. května devadesátiny. Děti i dospělé baví svým komickým zjevem s obrovskými protáčejícími se kukadly i vtipnými a poťouchlými hláškami, často zakončenými charakteristickým zvoláním "cháchá". Jeho duchovní otec Josef Skupa stvořil Hurvínka jako parťáka k plešatému užvaněnému maloměšťákovi Spejblovi.
Počátky divadla Spejbla a Hurvínka jsou spojeny se jménem strakonického rodáka Skupy (1892-1957), od mládí usazeného v Plzni. Už za první světové války spolupracoval s tamním městským divadlem a později také s amatérským Loutkovým divadlem feriálních osad. Na podzim 1920 pak nadaný loutkoherec poprvé předvedl publiku novou postavu, ušatého panáka jménem Spejbl. Trochu přitroublý sólista, pro něhož je příznačné, že do všeho rád "vrtá", měl zprvu místo po boku Kašpárka, který si z něj tropil žerty.
Šest let Skupa se Spejblem v divadle vystupoval jen v přídavcích, až na jaře 1926 díky fantazii řezbáře Gustava Noska dostal vytáhlý bručoun v černém fráčku odpovídajícího parťáka. Stal se jím trochu drzý klučina, koulící očima. Publiku se nezvedený hošík, až později pojmenovaný Hurvínek, představil začátkem května. "Rukulíbám," pronesla postavička fistulkou při plzeňské premiéře.
Legendy se tradují o tom, jak vlastně jméno Hurvínek vzniklo. Podle pamětníků se mu ze začátku říkalo Spejblík nebo Spejblátko. Hurvínek vznikl podle jedné verze ze staročeského Hurvín. Bývalý Skupův kolega Karel Koval tvrdil, že se vyvinulo z jeho sousloví "třikrát hurá do vínku...". Pikantnější je varianta, že původně a výhradně v zákulisí bylo počáteční písmeno K... Na jedné Skupově novoročence se zase objevila nad chlapečkem na domku upevněná cedule s nápisem "A. Hurvínek, ručně zpracovaná rochňátka".
Ze začátku přitom nebylo zřejmé, jestli je Hurvínek Spejblův syn, to prý vymysleli až diváci. Po čtyřech letech ke dvojici, mluvené Skupou, přibyla Hurvínkova kamarádka Mánička, na jejíž podobě se podílel i mladý Jiří Trnka. A také pes jménem Žeryk. Nejdůležitější změnou roku 1930 ale bylo, že Josef Skupa opustil jisté místo středoškolského profesora a začal se divadlu věnovat profesionálně. Už o rok dříve si přitom nechal zaregistrovat ochrannou známku na Spejbla i Hurvínka.
Divadlo fungovalo i za protektorátu, než Skupa v lednu 1944 skončil za poslech zahraničního rozhlasu ve vězení a loutky byly buď ukryty, nebo zabaveny. Po válce se novým útočištěm Divadlem Spejbla a Hurvínka stala Praha, soubor ale také často a úspěšně vyjížděl na zahraniční turné.
Už na začátku 50. let přišel do divadla Miloš Kirschner (1927-1996), kterého si Josef Skupa vybral a vychoval jako svého nástupce. Kirschner po boku "starého", jak se kolegy nechával Skupa titulovat, alternoval jeho role a postupně přebral celý repertoár. Po smrti zakladatele divadla pak Kirschner převzal vedení souboru (ředitelem divadla se stal až v roce 1966) a dál Divadlo Spejbla a Hurvínka rozvíjel.
Za Kirschnerovy éry dostali Spejbl a Hurvínek další posilu, Mániččinu babičku paní Kateřinu, která se divákům představila v roce 1971. "Bábinku", podobně jako od roku 1967 i její vnučku, mluví Kirschnerova životní partnerka Helena Štáchová, která od manželovy smrti divadlo vede. Ještě za života Kirchnera se divadlo S+H přestěhovalo z tradičního vinohradského sídla do Dejvic, kde v bývalém kině Svornost hraje od roku 1995 do současnosti.
Také Kirschner si podobně jako předtím Skupa vychoval nástupce, který dnes mluví Spejbla i Hurvínka. Je jím Martin Klásek (1957), který do souboru přišel už jako šestnáctiletý v roce 1973 a o rok později slavné dvojici poprvé propůjčil svůj hlas. Pravidelně alternovat Kirschnera ale Klásek začal až v roce 1982.
K oslavám devadesátin Hurvínka bude otevřena výstava na pražské Staroměstské radnici, ve Foru Karlín se uskuteční koncert pro největšího Čecha Karla IV. a nejmenšího Čecha Hurvínka I. Nakladatelství Fragment vydá v rámci jubilea loutky, kterou si zamilovaly čtyři generace dospělých i dětí včetně zahraničních, knihu Hurvínkovo přání. Česká mincovna z Jablonce nad Nisou věnuje příležitosti Hurvínkových devadesátin tři pamětní mince - každou ve dvojím provedení ze zlata a stříbra.
