Hanny Firla
"Při improvizaci je důležité se oprostit od všedních problémů"

Představení bez scénáře a jakékoli přípravy. Herci Hanny Firla, Ondřej Král a hudebník Igor Ochepovsky sami do poslední chvíle nevědí, o čem jejich představení vlastně bude. Jak skupina IMPRA vznikla a co si myslí o improvizaci v Česku? V rozhovoru pro online deník Týden.cz odpovídal Hanny Firla.

Jak dlouho fungujete?

V prosinci minulého roku jsme oslavili tři roky.

Povězte mi něco o vašich začátcích. Proč právě improvizace?

My jsme na naší škole měli dva profesory, kteří jsou divadelními potomky Jaroslava Duška. U nás učili učili herectví a jevištní mluvu a právě tito dva nás přivedli k nápadu věnovat se improvizaci. S Ondrou jsme zůstali sami dva kluci ve třídě a společně to táhneme až do teď. Později jsme přibrali i Igora, kterého jsem ve škole sám oslovil, protože mi přišel, že se k nám bude výborně hodit. A ono to vyšlo.

Tak tedy společně tvoříte improvizační skupinu IMPRA. Co od vás mohou vaši diváci na jevišti očekávat?

Všechno (smích).

Je pravda, že si nic dopředu nezkoušíte a skutečně na jevišti improvizujete?

Ano. To, co provozujeme se jmenuje absolutní nebo totální improvizace.

Co to přesně znamená?

Nemáme žádný scénář, na ničem se dopředu nedomlouváme. Každé představení probíhá tak, že přijdeme na jeviště, spustí se hudba, popřípadě my začneme něco hrát, a od toho se odvíjí celý příběh. Samozřejmě jsou představení, kdy lidé mají možnost si zahrát s námi, my se je snažíme do děje vtáhnout, aby byli součástí, ale nikdy to není stylem "dejte nám téma a my vám to zahrajeme". To mi přijde jako degradace improvizace.

Co říkáte na ostatní kolegy, co improvizují? V Česku je hodně populární třeba Partička...

Každý má nějaký svůj styl. V Česku existuje spousty skupin a přiznám se, že jsem z toho docela i zmatenej, co v současné době vidím a vůbec tomu nerozumím. Když dáme příklad třeba té Partičky, podle jejich vzoru se improvizace hodně rozšířila a dělá jí "každý". Někdy ta improvizace ale už není tou, kterou má být. Ale to, co dělají kluci z Partičky je jejich věc a nemyslím si, že by něco dělali špatně. Oni fungují na jiné bázi improvizace, než my.

Jak to myslíte?

Oni chtějí pobavit lidi. My hrajeme veškeré možné žánry a neútočíme primárně na to, pobavit lidi.

Co podle vás musí člověk mít, aby se mohl věnovat improvizaci? Pravděpodobně to musí být člověk, který je extrovertní, že?

Ne, právě naopak, introverti jsou pro mě hrozně zajímavý lidé. Mnohem lépe se mi dívá na herce introverta. Když na jeviště přijde člověk, který je extravagantní a chce něco prodat, tak mě osobně to třeba nebaví. V momentě, když na jeviště přijde někdo, kdo má nějaké tajemství, je více uzavřenější, je to zcela něco jiného a mnohem zajímavější. Diváka to tak donutí přemýšlet nad charakterem a osobností a najednou to má jiný směr.

Co se týče ostatních faktorů, co by měl člověk mít a ovládat při improvizaci, tak jsou to samozřejmě schopnosti dobře ovládat techniku a hlavně milovat improvizaci. Pokud ji člověk nemiluje, nemůže to dělat. Ale to je asi se vším.

Co je podle vás na improvizaci nejtěžší?

Odpoutat se od všedních starostí a nebrat si je sebou na jeviště.

A co mezilidské vztahy? Vy jste zmínil, že jste v IMPŘE tří. Jak to zvládáte mezi sebou?

Asi to, co teď řeknu, bude znít bizarně, ale s každým z těch kluků je to prostě vztah. Něco jako s partnerkou, ale má to svoje hranice (smích). To je třeba také důvod, proč tak geniálně funguje dejvické divadlo. Já tam ty vztahy samozřejmě neznám do detailů, ale když se na to dívám, přijde mi to, že ti lidé na sebe výborně reagují, ví přesně o sobě a jako celek jsou skvělý. A přesně o to se snažíme i my; tři kamarádi, kteří by dali za sebe ruku do ohně. Držíme se a ono je to i na tom jevišti hodně znát. Pokud by jeden z nás selhal a nechal by ty ostatní ve štychu, skončilo by to katastrofou. Nám se to ale naštěstí nestalo. Ať to bude znít jako velké klišé, táhneme spolu za jeden provaz.

Minulý rok na podzim jste vystupovali i v zahraničí, tedy v Drážďanech. Jak to probíhalo?

Bylo to hodně vtipný. Zkusili jsme takový experiment. Chvilkama jsme hráli v češtině, potom zase v němčině. Zajímalo nás, jak na nás budou diváci reagovat. Nakonec nám po představení řekli, že by příště ocenili, kdybychom hráli jen v češtině, což nás hodně překvapilo. Všechno, co se na jevišti dělo, pocitově chápali a to je právě ten důležitý přesah, který improvizace má divákům dávat.

Jaké máte plány do budoucna?

Teď aktuálně probíhá Tour Imprassionismus s podtitulem Neztrácej své vnitřní dítě, protože jsme toho názoru, že je důležité si každý den uvědomovat, že se bereme někdy docela dost vážně, což je víc na škodu než k užitku - myslím globálně. Turné bude probíhat po celý rok.

Taky plánujeme více vystupovat v zahraničí. V létě jedeme zkoušet naši autorskou hru s režisérem Peterem Sergem Butkem do Srbska, tak jsme zvědaví, jak to dopadne. Navíc ale, co je důležité, naše skupina IMPRA bude zůstávat, bude stále totálně improvizovat, ale do toho vzniknou naše autorská představení, která budou mít pevnou kostru. Chceme, aby naši diváci u nás měli i taky nějakou jistotu (smích).

Hanny Firla

Momentálně se aktivně věnuje především divadlu, zpěvu a moderování. Společně s Ondřejem Králem a Igorem Ochepovskym je členem herecko-improvizačního uskupení IMPRA. Spolu vystupují již od roku 2014. Za tři roky stihli odehrát již více než 200 představení a za vynikající výkony získat tři studentské ceny Thálie. Loni v listopadu se objevili v roli headlinera na festivalu Cargo Theatre 2017 v Drážďanech. Hanny Firla si už vyzkoušel i hraní v klipech pro značky Blizzard nebo Playstation a pravidelně spolupracuje s brandy, jako je Jägermeister nebo Red Bull.