Hadry, kosti, kůže
Švandovo divadlo uvede hru o životě Wericha a Holana

Švandovo divadlo zahájí sezonu 21. září premiérou inscenace Hadry, kosti, kůže o vztahu herce Jana Wericha s básníkem Vladimírem Holanem. Oba umělci, které ztvární Miroslav Hanuš a Luboš Veselý, zemřeli v roce 1980. Inscenaci o dvacetiletém společném soužití v dnešní Werichově vile na pražském ostrově Kampa režíroval nový umělecký šéf divadla Martin Františák. Divadlo o tom informovalo v tiskové zprávě.

"Hra Hadry, kosti, kůže ukazuje Wericha za fasádou Wericha. Člověka smutnícího po Voskovcovi, maličko sobce a vlastně nešikovného otce, který, ač se snaží, neumí být dobrý rodič. Ani moc dobrý manžel. Který ale stejně o všech strastech dovede mluvit jen s nadhledem a humorem. Člověka národem milovaného, ale vlastně dost opuštěného," řekl o své postavě herec Hanuš. Novou rolí se stává stálým hostem Švandova divadla.

Představení nabídne dramatické situace i poetické obrazy. Chybět nebudou ani kabaretní skeče či básně s baladickým dozvukem. Werich a Holan byli podle tvůrců hry citliví a vzdělaní, měli rozhled a zvládli se na svět dívat kriticky. Diváci objeví i zápornou stránku jejich charakterů, jistou dávku sobeckosti nebo krutosti k nejbližším.

"Kdysi jsem si Holanovy básně četl jen tak sám od sebe a pro sebe, dokonce jsem se naučil Modlitbu kamene, kterou umím dodnes. Fascinovala mne ta složitost, hloubka a ukryté možnosti," uvedl Holanův představitel Luboš Veselý.

Název Hadry, kosti, kůže vymyslel autor divadelní adaptace Pavel Jurda. Odkazuje na výkupčího králičích kůží a kostí, kterého si pamatuje z dětství. "Bylo v tom něco neznámého a děsivého, ale také obyčejného a každodenního," řekl režisér Františák. Podle něj název jako zvolání souvisí s úzkostí dnešního člověka, který je málo oděný před námrazou světa a čelí strachu. Stejně se jmenuje i jedna z Holanových básnických sbírek.

Režisér, dramatik a básník Martin Františák byl dříve uměleckým šéfem činohry Národního divadla Brno, kterou dovedl k mnoha oceněním. Má za sebou přes 60 vlastních režií. Smíchovské scéně v posledních letech podle Bičíkové stoupá návštěvnost, v roce 2017 dosáhla skoro 92 a v roce 2018 téměř 96 procent. Více o představeních na webu Švandova divadla.