Na jeviště Moravského divadla Olomouc se po 12 letech vrací Verdiho opera Rigoletto. Dílo nastudovala slovenská režisérka Andrea Hlinková, která v Olomouci na podzim roku 2013 představila Verdiho Falstaffa. Roli hrbáče Rigoletta, dvorního šaška, ztvárnili v alternaci Vladislav Zápražný a Jakub Tolaš. Premiéra bude v pátek, řekli zástupci divadla.
Rigoletta režisérka Hlinková nastudovala v jednom roce podruhé, loni v březnu jej představila v ústeckém divadle. Podle Hlinkové je olomoucká verze odlišná. "Zasunula jsem čistou disketu a vymyslela něco zcela nové. I scénograficky tato úprava nemá nic společného s tou předchozí," uvedla.
Podle uměleckého šéfa souboru opery a operety Miloslava Oswalda jde o jednu z Verdiho oper, která si zaslouží pozornost a divácký zájem. "K této opeře se vracím rád a jsem potěšen, že s Andreou Hlinkovou může divadlo spolupracovat," řekl. Ocenil, že režisérka udržuje základní principy opery, ale dívá se na ni mladým pohledem. "Musíme dělat věci, které nás posouvají dále," uvedl Oswald. Režisérka pro scénu využila menšího experimentu v podobě videoprojekce. Renesanční kostýmy jsou ušité z moderních materiálů; jejich autorka Miriam Struhárová na ně využila neopren, který podle režisérky krásně drží siluetu kostýmu.
Rigoletto patří k nejnáročnějším operám, což potvrzují představitelé hlavních rolí. "Je to pro mě výzva a současně velký závazek. Rigoletto je po pěvecké i herecké stránce extrémně náročný part. Hrdina prožívá prudké změny emocí, od lásky přes zlobu až k nenávisti. To vše je třeba na jevišti podat tak, aby to působilo naprosto přirozeně," uvedl Jakub Tolaš. Vévodu z Mantovy ztvární Ondřej Koplík, který se bude v roli střídat s Jakubem Rouskem. V roli Gildy alternují Olga Jelínková a Barbara Sabella.
Rigoletta složil Verdi v roce 1851, týž rok měla premiéru v Benátkách. Autorem libreta je Francesco Maria Piave. Námětem opery byla divadelní hra Victora Huga Král se baví, která měla problémy s cenzurou. Nevyhnuly se ani Verdiho opeře, jejíž libreto muselo být před uvedením opakovaně přepracováváno. Podle Hlinkové jde ve své podstatě hlavně o kritickou sondu do společnosti. "Ta je ukázaná jako vulgární a obscénní a stojí v kontrastu k bezvýhradné lásce otce a dcery. Nepochybně i proto byl Rigoletto v době svého vzniku pod silným tlakem cenzury," uvedla.
Verdiho opera byla v Olomouci naposledy uvedena v prosinci 2003 v režii Inge Švandové Koutecké, za dirigentským pultem stál Miloslav Oswald.
