Očima Ireny Hejdové
Fakt fikaný fígle Febiofestu. Ale co finance?
31.03.2011 14:34 Glosa
Febiofest opět boduje: kinosály pražského Cinestaru jsou plné, koncerty v tamních garážích též a z plácku před kinem se jako každý rok stalo oblíbené shromaždiště filmových fanoušků. Co letos na Febiofestu stálo za to?
V návštěvnosti Febiofest hned po víkendu porazil všechny filmy v distribuci. Součet všech návštěvníků Febiofestu za dva víkendové dny byl vyšší, než na kolik dosáhly nejnavštěvovanější jednotlivé víkendové filmy, tedy Králova řeč, Rango či Odcházení.
Možná ještě důležitější než vysoká čísla návštěvnosti je ale to, jaké filmy diváky na festivalu lákají. Febiofest nabízí i distribuční předpremiéry, které se tradičně těší největšímu zájmu publika, nabito ale bývá na filmech ze všech sekcí napříč programem. Jde o filmy kvalitní a nemainstreamové, nadšení publika tu může vyvolat poněkud béčkový horor Guma o vraždící telepatické pneumatice i sociální drama Petera Mullana Neds o mladistvých skotských delikventech z 80. let.
Značný zájem na Febiofestu vyvolaly filmy, které se nechystají do českých kin - třeba podařené krimi Bena Afflecka Město, thriller Fair Game se Seanem Pennem a Naomi Wattsovou, posmutnělá komedie Greenberg s Benem Stillerem nebo adaptace románu Kazua Ishigury Neopouštěj mě s Keirou Knightleyovou a Carey Mulliganovou v hlavních rolích tajuplného příběhu o dospívání.
Nemluvě o ambiciozní pětihodinové plné verzi filmu Carlos, který na festivalu právě ve čtvrtek představí jeho režisér, Francouz Olivier Assayas. Vedle něho se na zakončení festivalu chystá slavný Peter Weir, který tu uvede svůj poslední film Útěk ze Sibiře, během týdne se tu fanoušci mohli setkat i s dalšími hvězdnými hosty.
Na Febiofestu byl k vidění letošní nositel Oscara za nejlepší dokument - film o vzniku světové finanční krize Inside Job - i úplně nový český film Normalis, ambiciózní, i když poněkud chaotický snímek o české režisérce od 60. let do současnosti. Byly tu filmy, z nichž diváci odcházeli, ale mnohem víc těch, které si mohli vychutnat.
Hlavní devízou Febiofestu je právě jeho otevřenost publiku. Diváci tu mají jistotu, že když si včas koupí lístky, na svůj vysněný film se dostanou.
Nemusejí stát dlouhé fronty v nejistotě, jako se to stává na karlovarském festivalu, a zpočátku s nelibostí přijímané umístění festivalu do pražského multiplexu se ukázalo jako výhoda, která drží diváky pohromadě a umožňuje jim stihnout ještě víc filmů, než kdyby museli přebíhat městem.
Febiofest tak diváci po zásluze odměňují vysokou návštěvností a nadšeným komentováním filmů na sociálních sítích; pomáhají tím vytvářet image této akce jako populární přehlídky, která se stala už nedílnou součástí pražského jara. Při pohledu na plné sály se tu lze dmout nadšením, že český národ snad ještě není tak zhovadilý, jak jindy tabulky návštěvnosti naznačují...
O to bizarnější je, že o pozornost sponzorů musejí pořadatelé přehlídky každý rok znovu bojovat. Jaká jiná akce by si zasloužila podporu než ta, která diváky vrací do kin - a navíc k dobrým filmům?
Letos Febiofest z finančních důvodů obměnil všechny hlavní partnery. Z důvodu pozdního udílení grantů festival i letos musel pracovat s fiktivními rozpočty, kdy předpokládá, kolik utratí, ještě předtím, než má jistotu, kolik přesně z grantů, udílených často až na jaře, získá.
Dlouhodobě to není udržitelná strategie, a ač v plných sálech vše běží jako na drátkách, za kulisami lze cítit diváckou nervozitu. Proběhne festival i příští rok? Doufáme spolu s početnými diváky, že ano, bez něj by (nejen) pražská kulturní scéna byla výrazně chudší.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.