John Ronald Reuel Tolkien vystudoval na Oxfordu staroanglickou literaturu a jazyk a v témže oboru se stal profesorem. Pro radost a pro své děti psal současně i beletrii - a ta ho nakonec nejvíce proslavila. Tehdy asi netušil, že jeho román Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky a návazná trilogie Pán prstenů, jejíž první díl, Společenstvo Prstenu, vyšel před 70 lety, 29. července 1954, se později zařadí k nejslavnějším knihám uplynulého století.
Tolkienovy fascinující příběhy o boji dobra se zlem dávají čtenářům již několika generací nebývalý prostor pro fantazii. Autor pro ně stvořil zcela nový svět - s vlastní historií, jazykem, písmem a legendami. Jeho tajuplná Středozemě se hemží malými, ale o to statečnějšími hobity, vznešenými elfy, čaroději nebo trpaslíky na straně dobra, ale i odpornými skřety a hrůzostrašnými černými jezdci na straně zla a temnoty. K popularizaci děl notně přispělo i jejich zfilmování.
Tolkien napsal i řadu dalších knih, slávě Hobita a Pána prstenů se ale žádná z nich nepřiblížila. Obě stěžejní díla jsou propojená. Hobit je vlastně úvod k rozsáhlé a jazykově i myšlenkově propracovanější trilogii, bez znalostí některých detailů z Hobita čtenář později obtížně proniká do Pána prstenů. V otázce, která kniha je zásadnější, je obec "tolkienovců" rozpolcená na dva nesmiřitelné tábory.
Hlavním hrdinou Hobita je usedlý a pohodlný půlčík jménem Bilbo, jehož největší vášní je sezení před svou norou a bafání z dýmky. "Jsou to (nebo bývali) malí lidičkové, dosahující asi tak polovičky našeho vzrůstu a menší než bradatí trpaslíci... Mají sklon k obtloustlým bříškům; nenosí žádnou obuv, poněvadž jim na chodidlech od přírody roste hustá a hřejivá hnědá srst...," popsal ho sám autor. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova synovce Froda, který musí stejně tak jako jeho strýc opustit vesničku Hobitín v Kraji a vydat se se svými druhy na nebezpečnou cestu do Mordoru a k Hoře osudu, aby zničil prsten, který "vládne všem", a zmařil tak temné plány "krále zla" Saurona.
Vyprávění se postupně rozrůstá v ohromující boj dobra se zlem. Při strhující četbě nad hlavními hrdiny stále visí předtucha možné pohromy a stejně strhujícím způsobem příběh i končí. Putování sil dobra je plné nástrah a bitev, ale Frodovi se nakonec nelehký úkol podaří splnit. Tolkienovo vyprávění však končí nečekaným a smutným odchodem mnohých hrdinů do země nesmrtelných, čímž končí i jedna éra v dějinách Středozemě.
Tolkien se narodil 3. ledna 1892 v jihoafrickém Bloemfonteinu, dětství ale prožil v Sareholu poblíž Birminghamu, odkud pocházeli jeho rodiče. "Můj svět stojí na základech, které byly postaveny během pobytu v Sareholu. Všechno začalo při pohledu na velšské nápisy na nákladních vagonech. Divná jména, která jsem nedovedl vyslovit, mne vábila," popsal zdroj své inspirace.
Na univerzitě v Oxfordu vystudoval staroanglickou literaturu a jazyk, poté se v témže oboru stal profesorem. Publikovat začal ve 20. letech minulého století, nejprve vydal Slovník střední angličtiny (1922) a kritické vydání středověké romance ze 14. století Sir Gawain a Zelený rytíř (1925). Poté následovalo ještě několik odborných textů. Tolkien do svých příběhů zasazoval postavy ze středověkých bájí a nordických ság a nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňovány staroanglická báseň Béowulf, staroislandská Edda nebo starogermánské Píseň o Nibelunzích.
Knížku o Bilbovi a jeho výpravě za pokladem začal Tolkien psát původně pro své děti někdy ve 30. letech, příběhy jim vyprávěl před spaním. S knižním vydáním původně nepočítal, Hobit vyšel až díky rodinné přítelkyni Elaine Griffithsové, které texty ukázala v nakladatelství George Allen & Unwin, kde zrovna pracovala. Reakce byla nadšená a v září 1937 knížka vyšla (česky poprvé v roce 1979). A hned se stala dětským bestsellerem. Tolkienovi bylo tehdy již pětačtyřicet let.
Příběhy o prstenu vyšly v letech 1954-1955 (česky poprvé 1990-1992) a trilogii tvoří knihy Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále. Na celém světě se prodalo víc než 150 milionů výtisků a Pán prstenů je jednou z nejprodávanějších knih všech dob. Dávné osudy obyvatel Středozemě Tolkien vylíčil v knize Silmarillion (1977, česky poprvé 1992), jejíhož vydání se ale nedožil.
Po odchodu na odpočinek žil s manželkou Edith, se kterou měli čtyři děti, na oxfordském předměstí Headingtonu a poté se přestěhovali do Bournemouthu. Když však v roce 1971 Edith zemřela, vrátil se do Oxfordu. Zemřel v září 1973 na krvácející vřed a zanechal za sebou ještě řadu dalších knih a povídek, které vyšly po jeho smrti. V roce 2007 se objevilo další dílo spjaté s Tolkienem - Húrinovy děti. Pochmurný příběh o lidech, elfech i skřetech ve starých časech Středozemě dokončil dlouho po Tolkienově smrti jeho syn Christopher.
Pán prstenů slavil úspěchy i na filmovém plátně v podobě oscary ověnčené a komerčně úspěšné trilogie Společenstvo Prstenu, Dvě věže a Návrat krále (2001-2003). V letech 2012 až 2014 se v kinech objevil třídílný Hobit. Obou sérií se chopil novozélandský režisér Peter Jackson. Od roku 2022 se vysílá i seriál Pán prstenů: Prsteny moci, který se odehrává dávno před Hobitem. Tolkien přitom filmaře nemiloval a tvrdil, že jeho knížky jsou nezfilmovatelné. Ke změně názoru ho přinutila až finanční tíseň, kvůli které nakonec filmová práva prodal. Již na přelomu 70. a 80. let se objevily neúspěšné kreslené filmy Hobit a Pán prstenů a televizní Návrat krále.
