Zpověď F. A. Brabce
"Jsem jako nájemný vrah." Proč respektovaný režisér natočil Vánoční Kameňák

Je považován za legendu české kamery. Vizionáře, který zfilmoval klasická díla Kytice a Máj. Experimentátora, jenž za jediný den natočil avantgardního Krysaře. A teď se jméno F. A. Brabce najednou objevilo u lidové řachandy Vánoční Kameňák, kterou režíroval.

Proč jste vlastně natočil Kameňák?

Jsem ve věku, kdy si můžu dovolit tvůrčí svobodu. O nějaké "rozvíření vln českého či světového filmu" jsem bojoval tak před patnácti lety. Když jsme se před časem se ženou odstěhovali z Prahy na venkov, srovnal jsem si věci v hlavě. Uvědomil jsem si, že "čárku" v kinematografii už mám: za kameru v Čase sluhů, v Obecné škole nebo v Jízdě, ale i za věci, které jsem režíroval, jako byl Král Ubu a Kytice. Skoro každý můj film je úplně jiný, z jiného žánru. Takže teď došlo na komedii.

Natočit zrovna lidovou řachandu byl váš sen?

No... Přijel za mnou producent Pavel Pásek, že natočíme film. Zajásal jsem a řekl mu, že mám v šuplíku už roky hezký námět na Labyrint světa a ráj srdce od Jana Amose Komenského - na alegorii života, hledání jeho smyslu i víry v Boha. A Pásek říkal: Co blbneš, já jsem ti přivezl Kameňák. Tak jsem mu odpověděl, že se úplně zbláznil, copak já můžu dělat Kameňák?!

A teď si hodně lidí myslí, že jste se zbláznil vy. Umělec, jenž se snažil diváky kultivovat filmovými adaptacemi Erbena a Máchy...

Říkám otevřeně, že už nebojuju. Když jsem režijně debutoval, můj projekt Krále Ubu prošel několika producenty, mlátil jsem do stolu, že musíme vykročit proti těm laciným komediím, kterých byla devadesátá léta plná. To samé později s Kyticí. Natvrdo jsem se hádal. Ale abych teď třeba v České televizi třískal pravítkem do stolu, Já chci Komenského, já chci Seiferta!, to už ne. Kdyby pan Pásek nepřijel, netočím nic a jsem úplně klidný. Ale teď jsem rád, že jsem do toho šel, že jsem zase stál na place. A ten rok s filmem si krásně užil.

Ona se nabízí jasná rovnice. Kameňák + davy lidí = peníze. Dělal jste to hlavně pro ně?

Byt v Praze bych si asi mohl koupit i bez Kameňáku, ne? (Směje se a rozkládá rukama pod trámy obřího zrekonstruovaného mlýna, pozn. red.) Myslím, že mám vyděláno. Honza Svěrák mi jednou řekl: Franto, víš, co je tvůj problém? Že rád chodíš do práce. Já do ní nechodím rád, ale někdy musím. Honza si točí jednou za sedm let film, nad kterým se s tatínkem čtyři roky hádají na chalupě. Je naším talentem století, nejlepším režisérem, jakého jsem kdy poznal. A teď točí filmové Bakaláře? Já prostě rád chodím do práce, chlapi. A jsem v pohodě, nepotřebuju už nikomu nic dokazovat.

CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE V NOVÉM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI.