Politický a společenský vývoj
Festival Berlinale odráží změny ve skutečném i filmovém světě

Prudké změny ve světě skutečném i filmovém odráží 69. ročník filmového festivalu Berlinale, který v německé metropoli začne ve čtvrtek 7. února. Ty první budou patrné na řadě filmů s aktuální politickou, společenskou a náboženskou tematikou, ty druhé třeba na tom, že Berlinale poprvé uvede snímek z produkce streamingové služby Netflix. Celkem se na přehlídce do 17. února představí na 400 děl, česká účast na Berlinale je letos minimální.

"Ukazujeme převážně filmy, které reflektují politický a společenský vývoj," říká o programu šéf festivalu Dieter Kosslick. Letošní ročník se podle něj dá označit heslem feministek ze 60. let - soukromé je politické. Množství snímků se tak věnuje tíživým dopadům politiky, globalizace nebo náboženství na obyčejné rodiny.

Dobře vidět to bude i na některých ze 17 filmů, které se utkají o hlavní cenu - Zlatého medvěda. Patří mezi ně třeba drama francouzského režiséra Françoise Ozona Grâce à Dieu (Z boží milosti) o zneužívání chlapců katolickými kněžími nebo film Elisa y Marcela španělské režisérky Isabel Coixetové o dvojici lesbických žen, které kvůli svému vztahu raději opustí katolické Španělsko.

Druhý ze snímků zároveň dobře ilustruje dramatické změny ve filmovém průmyslu. Pochází totiž z dílny Netflixu, nikoli některého z tradičních filmových studií, z nichž se část i kvůli streamingovým službám dostává do velkých problémů.

"Audiovizuální branže prochází zásadními změnami," připouští Kosslick, podle něhož tak na změny reaguje i Berlinale. Zároveň pro něj nadále zůstává zásadní, aby se uváděné filmy skutečně dostaly do kin, a nikoli pouze na web. I proto se Netflix musel zavázat, že snímek uvede ve španělských kinech, než ho budou moci zhlédnout jeho předplatitelé.

Vedle převratných změn se letošní ročník Berlinale pro sedmdesátiletého Kosslicka nese také ve znamení nostalgie. Po 18 letech totiž v čele festivalu končí. Nahradí ho italsko-nizozemská dvojice Carlo Chatrian a Mariette Rissenbeeková. Dosavadní šéf festivalu, který je snadno zapamatovatelný díky tomu, že na sobě vždy má výraznou červenou šálu, je při ohlédnutí zpět především rád, že se mu podařilo výrazně zvýšit počet německých filmů i diváků. Těch každoročně bývá kolem půl milionu.

Zdůrazňuje také, že se v posledních letech zvedlo zastoupení žen na festivalu. Ze 17 letošních soutěžních filmů jich režírovaly sedm. "V tom jsme napřed," říká ke srovnání s ostatními festivaly a podotýká, že se i letos uskuteční debaty o rovnosti pohlaví a kampani #metoo, v jejímž důsledku loni Berlinale neuvedlo několik snímků.

Žena - konkrétně francouzská herečka Juliette Binocheová - bude také v čele poroty, která rozhodne o udělení Zlatého a Stříbrných medvědů. Z dalších hvězd filmového plátna do Berlína přijedou třeba Christian Bale, Catherine Deneuveová nebo Tilda Swintonová.

Český film bude mít na přehlídce jen minimální zastoupení. Zatímco loni zde byl vidět i díky významnému ocenění pro režiséra Jiřího Menzela, letos ho bude reprezentovat jen krátký snímek Pouštět draka a koprodukce íránského filmu Nasht.

Ceny vstupenek se nejčastěji pohybují od 13 do 16 eur (334 až 411 Kč). Výjimkou bude 10. února promítání dokumentárního filmu Tajný archiv ve varšavském ghettu, na který Kosslick nabídl všem politikům protiimigrační a podle mnohých i pravicově radikální strany Alternativa pro Německo (AfD) vstup zdarma, aby se poučili o německé historii. I tímto gestem se Kosslick s přehlídkou loučí.