Filmový festival
Porota v Cannes udělí Zlaté palmy v sobotu. Ceny předá Iñárritu

Od roku 1955 se v Cannes uděluje nejlepším filmařům Zlatá palma, která patří k nejobtížněji předpověditelným filmovým cenám vůbec. Na rozdíl od "oscarové sezony", která zahrnuje množství voličů a několikaměsíční kampaň, v Cannes verdikt vynese porota sestavená z herců, režisérů a dalších znalců filmu, někdy s velmi odlišným vkusem. Porotci denně zhlédnou i tři filmy a rozhodují se do posledních dní festivalu. Letos jejich konečné slovo padne v sobotu, kdy předseda poroty Alejandro González Iñárritu Zlatou palmu vítězi předá.

Ředitel festivalu Thierry Frémaux selekci charakterizoval jako "romantiku a politiku" zároveň. Do soutěže bylo přijato 21 snímků a z nich částečně autobiografická Bolest a sláva Španěla Pedra Almodóvara se od svého promítnutí drží u kritiků na vrcholu žebříčku adeptů na ocenění. Devětašedesátiletý Almodóvar řekl, že film o stárnoucím režisérovi je o něm samotném jenom z 20 procent, ale kritici se shodují, že Španěl do Cannes přivezl zatím svůj nejosobnější film. Zároveň připomínají, že palmu ještě nikdy nezískal. Díky Almodóvarovi se na červeném koberci hned na začátku festivalu objevily první velké hvězdy - Antonio Banderas a Penélope Cruzová, protagonisté příběhu.

Nejočekávanějším byl film natočený jako odkaz na kinematografii 60. let Tenkrát v Hollywoodu. Quentin Tarantino jej vytvořil jako svůj devátý snímek a přivezl 25 let poté, co v Cannes dostal Zlatou palmu za Pulp Fiction. Tentokrát přivedl před kameru dohromady Leonarda DiCapria s Bradem Pittem coby herce, jehož hvězda upadá, a jeho dvojníka a muže pro všechno. Pozadím příběhu jsou skutečné události z roku 1969, kdy byla zavražděna těhotná manželka režiséra Romana Polanského Sharon Tateová. S DiCapriem, Pittem a Margot Robbieovou, která ve filmu představuje Tateovou, do Cannes dorazil lesk velkého filmu a nadšení fanoušci. Tenkrát v Hollywoodu je první film, který Tarantino netočil v produkci Harveyho Weinsteina, ale studio Sony Pictures mu poskytlo 90 milionů dolarů. Mnozí kritici dali hollywoodskému snímku, který se promítal toto úterý, vysoké ocenění, ale zdaleka ne všichni.

Seznam favoritů je delší a vysoko na něm je válečné drama A Hidden Life Terrence Malicka pojednávající o Rakušanovi skrývajícím se v horách, aby nemusel nastoupit do Hitlerovy armády. Zpracování tématu neposlušnosti a života vedeného v souladu s přírodou tyrolských Alp je podle znalců nejlepším Malickovým filmem od roku 2011, kdy dostal Zlatou palmu za Strom života.

Kartami možných vítězů v úterý nečekaně zamíchal Jihokorejec Bong Joon-ho se svým filmem Parasite (Gisaengchung). Konfrontuje v něm chudobu s luxusem v příběhu soulské rodiny nemajetných Jihokorejců najaté do bohaté domácnosti. Kritici film charakterizují jako thriller a rodinné drama a dosud nejlepší z Bongových snímků.

Anglofonní kritici považují za možnou držitelku letošní palmy Francouzku Céline Sciammaovou, která v Cannes představila historický film s tématem lesbické lásky Portrait de la jeune fille au feu. Server IndieWire ji dokonce má na druhém místě hned po Bolesti a slávě. Ve snímku hrají pouze ženy. Hlavní postavy ztvárnily Adèle Haenelová a Noémie Merlantová, podle níž se za korzety a svícemi skrývá moderní příběh. Sciammaová vyrazila na červený koberec s broží s nápisem 50/50 a jako jedna z prvních se podepsala pod petici, která požaduje rovné zastoupení mužů a žen ve vedení festivalu.

Jenom čtyři z 21 soutěžících snímků točily ženy a jednou z nich je senegalsko-francouzská filmařka Mati Diopová. Až v Cannes se dověděla, že je za 72leté historie festivalu první černou tvůrkyní v soutěži. Její snímek o uprchlících Atlantique se promítal dva dny po zahájení festivalu a zpočátku byl vysoko na mezi favority.

V hodnocení IndieWire je vysoko také snímek Les Misérables (Bídníci) režiséra maliského původu Ladje Lya. Zpracoval znovu téma, které před deseti lety natočil jako dokument založený na skutečných událostech policejního střetu s gangy, a příběh umístil na pařížského předměstí Montfermeil. Ly v Cannes prohlásil, že by se měl na film podívat prezident Emmanuel Macron. "Jsme žluté vesty už dvacet let, jsme připraveni na promítání v Elysejském paláci," řekl v narážce na hnutí takzvaných žlutých vest, které od loňského listopadu organizuje ve Francii protivládní protesty.

Shodně u kritiků propadl horor Mrtví neumírají Američana Jima Jarmusche, který festivalovou přehlídku 14. května zahajoval. Mrtví vstávající z hrobů a bojující s živými se nelíbili, byť i zde je prý hlubší poselství, totiž o americkém konzumu. Francouzský server Télérama film opatřil znakem "nelíbí".

Promítací maraton uzavře komedie It Must Be Heaven Palestince Elii Suleimana, který už v Cannes získal cenu poroty v roce 2002, a film Sibyl režisérky Justine Trietové.

Iñárritu, který je prvním Mexičanem v čele canneské poroty, na začátku festivalu slíbil, že výběr oceněných se bude řídit uměleckou hodnotou filmů, ne proslulostí tvůrců. Zda to porotci dodrží, se uvidí v sobotu.