Sněhem zapadané osamělé obydlí, které cvičí s psychikou několika málo obyvatel, je ideálním prostředím pro strašidelný příběh. Dějiny kinematografie nás o tom už několikrát přesvědčily - jako první asi každého napadne Kubrickovo Osvícení podle Stephena Kinga. Podobně minimalistické prostředí si vybral jako svou první seriózní filmovou látku především seriálový režisér Farren Blackburn a do zimní novoanglické samoty umístil děj francouzsko-kanadského hororového thrilleru V pasti.
Je sice otázkou, jak by se v takovém zapadákově docela daleko od nejbližšího městečka uživila psychologická ordinace, debutující scenáristka Christina Hodsonová o tom ale v nejmenším nepochybuje. A rovnou už tak životem dost zkoušenou psycholožku Mary Portmanovou vystaví pořádné dávce strašení, při níž hrdinka pochybuje o zdravém rozumu a nakonec bojuje o holý život. Je trošku škoda, že co začíná jako špičkový duchařský horor, končí coby průměrný thriller, ale vzhledem k méně zkušenému tvůrčímu týmu je výsledek nad očekávání. A představuje i luxusního psychopata.
Mrazivá noc
Mary (Naomi Wattsová) nemá nejlehčí úděl. Při autonehodě před půl rokem přišla o manžela a dospívající syn Stephen (Charlie Heaton), který byl v autě s ním, sice přežil, ale vůbec nereaguje a zůstává upoutaný na lůžko ve vegetativním stavu. Vedle své psychologické praxe se o něj snaží starat, ale cítí, že jí docházejí síly, jak ostatně potvrzují konzultace s doktorem Wilsonem (Oliver Platt), jejím vlastním psychologem, který Mary radí, aby se nebála svěřit ho do profesionální péče a ulehčit si. Kromě vzrůstající izolace ji trápí také nemluvný malý pacient Tom (Jacob Tremblay), jenž se jedné noci během sněhové vánice zjeví na jejím prahu. Mary se o něj chce postarat, ale ještě tu noc Tom zmizí v mrazivém nočním lese.
Každému je jasné, že malý chlapec nemohl pobyt venku přežít, postupně se s tím smiřuje i Mary. Jenže postupem času výrazně znejistí. Začnou ji pronásledovat děsivé snové vize, v nichž se mlčenlivý Tom zjevuje v jejím domě. Jsou to jenom sny, nebo ji a Stephena něco ohrožuje? A je to opravdu duch malého chlapce, který je původcem strašidelných zvuků? Vyčerpaná Mary si začíná uvědomovat, že tady něco nehraje. Na duchy nikdy nevěřila, ale teď si přestává být jistá. Nic ale není zdaleka takové, jak se zdá...
Těžko bez spoilerů
O filmu V pasti se dá jen těžko zasvěceně mluvit, aniž by se u toho nespoilerovalo, proto bude dobré omezit se jenom na to základní. Už jen fakt, že žánrově je snímek ve všemožných databázích zařazen do kolonky drama/thriller, je samo o sobě spoiler přímo kolosální, proto by byla škoda vyzrazovat další překvapení. K jednomu klíčovému dojde po polovině filmu - možná není tak moc šokující, pro děj je však naprosto zásadní. Dalších zvratů však divák zůstane "ušetřen", což je v závěru škoda, ještě jeden obrat by filmu slušel a trošku povytáhl sice nervy drásající, ale přesto standardní podívanou. K tomu ale nedojde a divák, který viděl byť jediný podobný snímek, dopředu odhadne, jak to asi celé dopadne.
Farren Blackburn sice nepřišel s žádnou režijní inovací a držel filmové opratě uměřeně, opatrně a chtělo by se říci, že až klasicky standardně, ale aspoň se mu V pasti nerozpadlo pod rukama. A k tomu měl skvělý cit pro výběr herců. Apaticky zírající bezduchý puberťák Charlie Heaton, kterého si můžete pamatovat z aktuálního seriálového hitu Stranger Things, je od pohledu tak protivný, jak už to puberťáci dovedou, a ani se u toho nemusí hýbat. Desetiletý Jacob Tremblay (který byl roky zavřený s Brie Larsonovou v pokoji v jednom z nejlepších filmů loňského roku Room) za ním o mnoho nezaostává, co se týče hereckých kvalit, a Oliver Platt vystřihl po Devátém životě Louise Draxe letos už druhého lékaře lidské duše. Největším trumfem je ale hlavní herecké eso, skvělá Naomi Wattsová, která uštvanou a o sobě pochybující Mary ztvárnila dokonale přesvědčivě.
Stísňující strašení
Přestože V pasti nepřináší nic nového ani originálního a výsledná pointa byla k vidění mnohokrát, nejlépe na filmu funguje strašidelná část. Hororové prvky jsou natočeny nadmíru zručně, a i když některé lekačky jsou vyloženě laciné, jako třeba že lomoz venku má na svědomí mýval, a jejich stavba žánrově standardní (včetně výrazně zvýšené hladiny zvuku na podráždění nervové soustavy), účinek je výborný. Totéž platí o napětí v druhé části filmu, kdy minimalistické prostředí zneklidňujícího domu slouží jako stísněná kulisa kvalitního, jakkoli stokrát převařeného thrilleru.
Ale co na tom, pokud to funguje? Lze si stěžovat na neoriginalitu, ale v rámci žánrů se v případě snímku V pasti jedná kvalitní zářez. V recenzích se jistě objeví klišé typu, jak snímek "sedí na dvou židlích", "nemůže si vybrat, čím chce být" a podobné nesmysly. Jistá dichotomie ve filmu určitě je, ovšem v návaznosti logicky vysvětlená (jinak to prostě nešlo). Mezery ve scénáři jsou, ale týkají se detailů. V pasti za zkouknutí rozhodně stojí, Naomi Wattsová se překonává - a máte možnost si vynahradit zasněženou atmosféru, která našim letošním Vánocům tradičně chyběla. Co na tom, že vánoční snímek není ani trochu.
