Smutná zpráva
Zemřel filmový Adolf Hitler, Brunu Ganzovi bylo 77 let

Na divadelních prknech sklízel vavříny víc než čtyři desetiletí a za stejnou dobu ztvárnil také řadu rolí i na filmovém plátně. Do povědomí širší veřejnosti se však švýcarský herec Bruno Ganz, který v sobotu zemřel ve věku 77 let, dostal až v posledních dvou dekádách. Největší popularitu mu vynesla strhující kreace Adolfa Hitlera ve filmu Pád Třetí říše, který byl v roce 2005 nominován na Oscara za zahraniční film a za nějž Ganz získal několik cen.

Filmové fanoušky zaujal také jako anděl Damiel z filmů Wima Wenderse Nebe nad Berlínem (1987) a Tak daleko, tak blízko! (1993). Ganzův expresivní, "lidový" výraz zde podle kritiků pomohl převést chladnou režisérovu vizi věčnosti do čiré radosti z člověčenství. K novějším Ganzovým snímkům se pak řadí například Baader Meinhof Komplex a Předčítač (oba z roku 2008), Neznámý (2011), Vzpomeň si (2015) nebo V čase ubývajícího světla (2017).

Ganz se narodil v Curychu 22. března 1941. Ve filmu debutoval jako devatenáctiletý v roce 1960, kariéru však tehdy ještě pořádně nerozjel. O rok později se poprvé představil na divadle, jemuž zasvětil následující téměř dvě dekády profesního života. Hrál převážně v Německu, kde ho v roce 1973 časopis Současné divadlo označil za herce roku. Ganzovým velkým divadelním počinem byla titulní role ve dvoudílném představení Goethova Fausta v roce 2000.

"Mám pocit, že mu nic nepřekáží, když se vydal na svoji cestu do nebe nad Berlínem," řekl při pohledu na sobotní slunečnou oblohu šéf filmového festivalu Berlinare Dieter Kosslick.

"Odešel jeden z nejvýznamnějších herců naší doby, jeho vynikající dílo zůstává," uvedl na twitteru německý ministr zahraničí Heiko Maas.

Řada ocenění

Od 70. let se mu dařilo i ve filmu, pracoval s věhlasnými režiséry, jako jsou Werner Herzog, Wim Wenders, Éric Rohmer a Francis Ford Coppola. Po boku Laurence Oliviera a Gregoryho Pecka si zahrál například v thrilleru Hoši z Brazílie (1978), vedle Klause Kinského a Isabelle Adjaniové v hororu Upír Nosferatu (1979) a posléze hrál v několika desítkách nejrůznějších filmů.

Ganz získal řadu cen, například Německou filmovou cenu (1976) nebo Švýcarskou filmovou cenu (2000). Byl jmenován Rytířem umění a literatury, ocenění za přínos světové kinematografii obdržel od Evropské filmové akademie. Herec několikrát navštívil ČR, v roce 2010 na mezinárodním filmovém festivalu Febiofest v Praze převzal čestnou cenu Kristián.

V polovině 90. let Ganz obdržel nad nejkurióznější vyznamenání v oboru jevištního herectví - Ifflandův prsten. Jeho držitelé jej testamentárně na doživotí odkazují kolegovi podle své volby. Ganz prsten získal po oblíbeném rakouském herci Josefu Meinradovi. Jde o šperk s podobiznou herce, divadelního ředitele a dramatika Augusta Wilhelma Ifflanda, který v roce 1782 jako první ztvárnil roli Franze Moora v Loupežnících Friedricha Schillera. Komu ho odkázal Ganz, není zatím známé.

S manželkou Sabine žili odděleně, Ganz byl otcem syna.