Zakládající členka ruské punkové skupiny Pussy Riot Marija Aljochinová představí 16. ledna příštího roku v pražském Paláci Akropolis svůj hudebně-divadelní projekt vycházející z její knihy Riot Days. Na webových stránkách to uvedla pořádající agentura Rachot. Opoziční skupina Pussy Riot alternativními vystoupeními kritizuje ruskou vládu za korupci, zneužívání moci a agresi vůči jiným zemím.
Představení s názvem Pussy Riot Theatre uvedli letos mimo jiné na festivalu Pohoda na Slovensku. Multimediální performance nabízí bouřlivou historii skupiny od kontroverzního stoupení v moskevském chrámu přes zatčení, soud i věznění na Sibiři. Projekt zaměřený na ruský disent propojuje hudbu a avantgardní divadlo ve čtyřčlenném týmu včetně feministického psycho-punk dua Awott. Hudbu a scénické akce provázejí videoklipy i anglické titulky.
"Nejsme hudební skupina, ale politický umělecký kolektiv, jsou mezi námi hudebníci, ale není to naše hlavní zaměření," uvedla v jedné z diskuzí Aljochinová. Nevybíravě se před čtyřmi lety o Pussy Riot vyjádřil prezident Miloš Zeman, použil přitom vulgární výrazy. Poté se stal český prezident terčem kritiky ze strany politiků i známých osobností.
Aljochinovou společně s dalšími dvěma členkami Pussy Riot v roce 2012 poslal moskevský soud na dva roky do vězení za předvolební výtržnosti v moskevské katedrále Krista Spasitele. Pětice členek Pussy Riot tehdy v chrámu křičela text písně Bohorodičko, vyžeň Putina, kritizující prezidenta Vladimira Putina i hlavu pravoslavné církve, patriarchu Kirilla, jenž podpořil Putinovu kandidaturu v tehdejších prezidentských volbách. Odvolací soud změnil jedné z odsouzených punkerek nepodmíněný trest na podmíněný. Aljochinová a její kolegyně Naděžda Tolokonnikovová byly propuštěny na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku.
Aktivity Pussy Riot neustaly ani po propuštění Aljochinové a Tolokonnikovové z vězení. Loni v prosinci například moskevský soud Aljochinové vyměřil trest 40 hodin veřejně prospěšných prací za nepovolenou demonstraci před sídlem ruské tajné služby FSB. Jiní členové Pussy Riot vtrhli letos 15. července na hřiště v moskevských Lužnikách ve druhé polovině fotbalového utkání mezi Francií a Chorvatskem. Chtěli prý mimo jiné upozornit na problém politických vězňů v Rusku a porušování svobody slova a shromažďování.
Akce Pussy Riot vyvolávají také kritiku. Akce, jakými byla veřejná soulož v muzeu nebo masturbace mraženým kuřetem v obchodním domě, jejich odpůrci nepovažují za vhodný způsob protestu. Upozorňují také na to, že provokace a urážky náboženství by se nesetkaly s pochopením ani v západních demokraciích.
