Diana Krall nabízí dospělé <span>hudební erotično</span>

Kultura
28. 4. 2009 17:02
Album Quiet Nights.
Album Quiet Nights.

Je to přímočaře erotická nahrávka, říká Diana Krall.Nečekejte ovšem žádné bulvární informace. Titulek pouze parafrázuje lakonické prohlášení samotné kanadské zpěvačky a klavíristky o albu Quiet Nights: "Je to citová, přímočaře erotická nahrávka a je taková naschvál."

Kdybychom chtěli být s novinkou Diany Krall rychle hotovi, stačí napsat  - lehce kýčovitá easy listening, balady a latina ve středním tempu pro "chvíle pohody". Jenže pokud lze paradoxně použít výraz kýč v dobrém smyslu slova (je to poněkud podbízivé a načančané, neoriginální a sázející na nejprofláklejší evergreeny, ale zní to báječně), tohle je ten správný případ. Dianin zastřený kontraalt dokáže vemlouvat milostné balady tak přesvědčivě, že nezměknou snad jen nejzatvrzelejší suchaři.

Ještě jeden vysvětlující citát nabídla Diana v tiskové zprávě: "Nejsou to žádné holčičí popěvky, vnímám nahrávku velmi žensky. Jako zralá žena, která leží v posteli vedle svého milence a tohle mu šeptá do ucha."

Znovuobjevení Brazílie

Hlavním, byť nikoliv jediným hudebním pojítkem alba se stala bossa nova. „K desce mě inspirovala loňská návštěva Brazílie. Když jsem se vrátila, ať jsem se hnula kamkoliv, v hlavě mi pořád zněla bossa nova a melodie Antonia Carlose Jobima," vysvětluje Krall. Nutno dodat, že zpěvačka se brazilskou hudbou opájela již dříve, jde o lásku trvalou. Jednu Jobimovu skladbu zařadila i na předchozí desku From This Moment On (2006), bossa nova ovlivnila i první Dianino výrazně popové album The Look Of Love (2001).

Diana Krall živě

Kanadská diva se do Česka vrátí po pěti letech, vystoupí 26. listopadu v pražském Kongresovém centru.

 

Minule neměla příliš štěstí na sál: koncert se konal ve vymrzlé Sportovní hale (nynější Tesla Areně) a atmosféru poněkud kazilo jektání zubů publika i umělkyně, která si během vystoupení vzpomněla na lední hokej. Snad letos nenavodí polstrovaná křesla „Pakulu" naopak náladu ospalou.

Autenticitu brazilských položek zaručil legendární aranžér Claus Ogerman, který vytvářel kabátek budoucím evergreenům už v dobách první vlny popularity bossa novy na přelomu 50. a 60. let. Pracoval pro otce bossa novy A. C. Jobina a João Gilberta i pro severoamerické šiřitele nové brazilské hudební víry Franka Sinatru a Stana Getze, čímž pomohl ustavit žánrový kánon. Že si rozumí i s Dianou Krall, která zastupuje generaci o mnoho mladší, potvrdil již na zmíněném albu The Look Of Love. Zvuk Dianina obvyklého kvarteta jemně zahalil smyčci a dechy, které ztišují a uhlazují celek, ale nepřekážejí zpěvaččinu výrazu.

Album obsahuje dvě asi vůbec nejznámější bossa novy, Jobimovy skladby Garota de Ipanema (v první anglické verzi The Girl from Ipanema, ze které Diana udělala The Boy from Ipanema) a Corcovado (v první anglické verzi Quiet Nights of Quiet Stars, zde zkráceně jako Quiet Nights). Brazilský nádech má i řada dalších písní, ale repertoár lovila Diana v mnohem rozsáhlejších vodách. Pokračuje v přebírání skladeb popového hitmakera 60. let Burta Bacharacha, tentokrát si vybrala Walk On By. Pro muzikálovou trvalku Where Or When, známou z desítek verzí (Count Basie, Tony Bennett, Ella Fitzgerald, Dean Martin... Bryan Ferry či George Michael), sáhla až do období meziválečného.

Romantická chvilka k nesnesení

Obal alba Quiet Nights.Autorovi recenze a zajisté i příznivcům jazzovější tváře Diany Krall přijde líto, že hudebnice nepokračuje v autorských pokusech a syrovějším zvuku alba The Girl In The Other Room (2004) či průzračnějších nahrávkách jako Love Scenes (1997). Ale jelikož má Kanaďanka "pop music jazzového okruhu" slyšitelně upřímně ráda, nelze než respektovat její volbu. I v ložnicích snobů může znít dobrá hudba.

Na ploše celého alba romanticky roztoužených melodií se zpěvačka většinou mistrovsky drží nad ledem, ve sféře dobrého vkusu. Ale minimálně jednou se proboří. V písni How Can You Mend a Broken Heart z repertoáru Bee Gees. Tenhle sentimentální cajdák nezachrání ani jazzové frázování a Dianin zralý projev a neomluví ho odzbrojující naivita originálu. Není divu, že píseň je zařazena mezi bonusy. Bonus jako něco navíc by měl potěšit, v tomto případě by však méně znamenalo víc.

Poznámka na okraj tzv. regionální verze

Nápad s regionálními verzemi alb (rozuměj: cédéčky pro chudé regiony), kdy si nestahující a nepálící příznivec může zakoupit oficiální CD se zjednodušeným obalem za mírnější cenu, není špatný. Pokud se ovšem do přehnutého papíru nahrazujícího booklet dají ty správné informace. V případě CD Quiet Nights se majitel disku nedozví ani autory skladeb (u desky standardů a cover-verzí věc rozhodně podstatná), natož obsazení stabilní Dianiny kapely. Zato může louskat nic neříkající seznam členů studiového orchestru od houslí přes violy po tubu. Přitom stačilo málo: přetisknout jinou dvoustranu.

Diana Krall: Quiet Nights
Verve/Universal Music, 55:02 min.

Foto: Universal Music

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ