Prestižní newyorská koncertní síň Carnegie Hall pošesté uvedla dílo českého skladatele slovenského původu Juraje Filase, konkrétně to byla romance Les adieux pro housle a klavír. Sonátu Filas napsal v roce 2003 pro českého houslistu Ivana Ženatého, který ji v noci na středu publiku zahrál spolu s ruským klavíristou Dmitrijem Vorobjevem.
"Koncert jsem absolvoval se zavřenými očima, odevzdal jsem se krásnému umění," řekl Filas v rozhovoru. Poznamenal, že skutečnost, že se hrálo i jeho dílo, byla už jen bonbonkem večera. "Sál má božskou akustiku, všechno znělo, jak má znít," dodal. Spokojený po koncertu byl i Ženatý, který se do Carnegie Hall vrátil popáté. "Máme už pozvání na příští rok," doplnil.
Filasovo dílo naposledy zaznělo v Carnegie Hall v listopadu 2015, kdy sbor Oratorio Society of New York pod vedením dirigenta Kenta Tritlea uvedl rekviem Oratio Spei (Modlitba za naději). To Filas, košický rodák, věnoval obětem teroristických útoků ve Spojených státech z 11. září 2001.
Ženatý s Vorobjevem v úterý večer místního času (v noci na středu SELČ) ve Weillově recitálovém sále, který je jedním ze tří koncertních síní Carnegie Hall, představili i tvorbu českého skladatele Oskara Nedbala, a to houslovou sonátu op. 9. Tu Nedbal napsal na konci 19. století.
Na programu bylo i dílo německého skladatele a jednoho z nejvýraznějších představitelů romantismu Roberta Schumanna (Märchenbilder z roku 1910) a norského hudebního velikána Edvarda Griega (houslová sonáta číslo tři z roku 1887).
Ženatý, kterého hudební kritici označují za pokračovatele Josefa Suka mladšího a také jeho dědy Josefa Suka staršího, žáka a zetě Antonína Dvořáka, debutoval s Českou filharmonií a zkušenosti má nejen z Prahy, ale z celého světa. S předními orchestry a dirigenty hrál například v USA, Británii či Německu. Ženatého za důstojného nástupce Suka považuje i Filas.
