Guillaume Depardieu "vydal" album pět let po smrti

"Guillaume Depardieu myslel pouze na vydání svého prvního alba. Odešel však dřív. Co jsem tedy měla dělat?" říká jeho sestra Julie. Pět let po jeho smrti vydává album s názvem Post Mortem, který si herec sám vybral. Příběh tohoto alba, které vychází v pondělí, začal rok před smrtí Guillauma Depardieua. Umělec zemřel 13. října 2008 ve věku 37 let na akutní zápal plic, který dostal při natáčení v Rumunsku.

Guillaume, syn herce Gérarda Depardieua a jeho první manželky Elisabeth, navštívil koncem roku 2007 zpěváka, skladatele, producenta a dlouholetého rodinného přítele Françoise Bernheima.

"Přišel ke mně s kupou textů a řekl mi: 'Mrkni se na to'," vypráví Bernheim. "Myslel jsem, že chce slyšet můj názor. Za týden se mě zeptal: 'Nuže?' Řekl jsem mu, co si myslím, neříkal jsem superlativy, ale bylo to opravdu výjimečné. 'A ty jsi nic nenapsal? Chtěl bych k tomu muziku,' řekl mi," pokračuje Bernheim.

Proč Guillaume Depardieu sám neskládal, když sám měl velký smysl pro hudbu, od pěti let hrál na klavír a v sedmnácti letech četl teorii harmonie Arnolda Schönberga? "Myslím, že to byl velký projekt jeho života. Trochu skládal, ale všechno zničil, protože to nikdy nebylo podle jeho představ dost dobré," říká jeho sestra Julie.

Guillaume Depardieu, narozený v roce 1971, prožil rebelské mládí poznamenané násilím, drogami a alkoholem. To jej přivedlo až do vězení. Svůj talent prokázal až ve filmu Všechna jitra světa, kde hrál se svým otcem Gérardem. Natočil pak dvacítku snímků, z nichž film Učňové mu v roce 1996 přinesl nejvyšší francouzské ocenění - Césara.

Osud si s ním ale krutě zahrál: v říjnu 1995 při nehodě na motocyklu utrpěl zranění, které ho přivedlo na rok do nemocnice a vyžádalo si 17 operací. V nemocnici se mu do nohy dostala infekce a Guillaume si nechal nohu v roce 2003 amputovat, aby se zbavil nesnesitelných bolestí.

Snil o tom, že se vrátí na scénu a již si zvolil název, s nímž před publikum předstoupí: Post Mortem. "Když mi to oznámil, řekla jsem mu, že na světě je přece více radosti. Zeptala jsem se ho, jestli by neměl jiný název. Odpověděl: 'Ne, uvidíš, že to bude dobré'," vzpomíná Julie Depardieuová. "Ve všech písních říkal, že zemře. Říkal tomu Post Mortem. Cítil, že to nebude dlouho trvat. Nikdo ho však nebral vážně," dodává. "Když se vrátil z Rumunska v kómatu, byla jsem přesvědčena, že se z něho probere," svěřuje se herečka.

Mohli bychom očekávat, že půjde o nějaké morbidní album, ale není tomu tak. Post Mortem je plné života, zářivé. Guillaume Depardieu o sobě hovoří se strhující průzračností, bez jakéhokoli soucitu, avšak se stínem zklamání.

Když uplynula doba smutku, příbuzní Guillauma Depardieua dlouho váhali, co si s jeho písněmi počít. Nakonec to byl producent Renaud Letang, který za pomoci hudebníků Vincenta Segala a Vincenta Taegera písně upravil.

Album, které vychází, obsahuje dvě CD, z nichž jedno zahrnuje písně tak, jak byly nahrány, druhé pak verze dokončené po jeho smrti. "Guillaume za svůj život vydává jen jedno album a já jsem spokojena, že jde vlastně o dvě alba. Doufám, že jeho písně pomohou několika živým, kteří mají možná stejně pocity jako měl on," říká jeho sestra.