Skupina No Name
Naše srdcová písnička? To je jako volit mezi dětmi, říká Igor Timko

Je to už dvaadvacet let, kdy jako osmnáctiletý založil Igor Timko se svými třemi bratry skupinu No Name. A od té doby se úspěšně drží na výsluní. Obrážejí koncerty jak v Česku, tak na Slovensku a těší se velké popularitě. V červenci skupina vystoupí na hudebním festivalu Benátská! s Impulsem.

Nedávno jsme oslavili sto let od vzniku samostatného Československa. Při té příležitosti vznikla skladba Ži... a nech žít, kterou zpíváte dvěma jazyky. Proč jste zvolili tuto variantu?

Snažíme se využít všechny možné výrazové prostředky, které hudba a slova ve vzájemné symbióze nabízí. Přesně tímto jsme chtěli vyzdvihnout vznik Československa, což považujeme za husarský kousek ve státní diplomacii. A Masarykovi se Štefánikem se to podařilo.

Kde jste klip natáčeli?

Tentokrát jsme natáčeli takzvaně na pankáče. To znamená, že jsme se štábem sedli do auta a procestovali Slovensko a Česko. Natáčeli jsme tam, kde se nám nejvíc líbilo. Měli jsme hodně materiálu, klidně by mohl vzniknout dokument o krásách Slovenska a Čech. Nakonec se v klipu objevily výhledy na hlavní města. Zvolili jsme pražský hotel Sonáta, na svoje jsme si přišli v Tatrách na štítě Svišťovka a v Bratislavě vyhrála střecha hotelu Kyjev.

Nebylo to však poprvé, kdy se ve vaší písničce objevila tématika Česka a Slovenska. S českou kapelou Chinaski jste nazpívali skladbu Na, na, naa. V čem se podle vás oba národy nejvíce liší?

S Chinaski to bylo tehdy jiné. Zpracovali jsme přátelský rozchod dvou národů, který se obešel bez jediného výstřelu. S Chinaski jsme se sblížili. Vzali jsme je na slovenské amfitear tour a oni nás na oplátku pozvali hostovat u vás v Česku. Vzniklo z toho: "Kláro, preťal som si žily tour"! Bylo to úžasné období.

Často se v médiích opakuje, že jste v Česku dokonce populárnější než na Slovensku. Vnímáte ten rozdíl?

Je to mýtus a vysvětlení je pragmatické. Česká republika je ekonomicky silnější. Je vás dvakrát více než Slováků, a co je podstatnější, jsou u vás menší regionální rozdíly. Je běžné, že si nás čeští a moravští organizátoři rezervují dva roky předem, kdežto na Slovensku je to spíše výjimka. Pak když nás chce někdo angažovat doma na Slovensku, jsme už většinou upsaní někomu v Česku. Finální poměr aktivit je logicky 85 procent u vás a zbytek doma. Naše akustické turné, které jsme ukončili před měsícem, bylo vyprodané ve 23 městech. Bez ohledu na to, zda jsme hráli v Košicích nebo ve Zlíně.

Fungují u nás například některé písničky lépe než na Slovensku? A naopak?

Písnička Hladám se v českých rádiích nikdy nestala rádiovým singlem, kdežto u nás je to megahit. Tehdy se vydavatel chybně rozhodl, že strategii pro uvedení nové písničky rozdělí. Dnes je to jeden z našich nejstreamovanějších songů, takže si myslí, že internet rozdíl dorovnává.

Vaše poslední deska je stará dva roky. Nabízí se tedy otázka, zda připravujete novou?

Naši poslední desku jsme vydali v říjnu 2015, takže uznávám, už je to delší doba. Je potřeba však připomenout společný duet s Karlem Gottem a práci na songu Ži... a nech žit. Koncertování pro nás stále znamená sto vystoupení do roka. No a nezanedbatelná je také druhá vlna dětí v naší kapele. Nechci kluky nahánět kvůli nové desce, když nás aktuálně doma potřebují děti a manželky. Všechno potřebuje svůj čas. Intenzivně fungujeme už 22 roků, jsme sami vydavateli, není kam spěchat.

Na jakém pro vás nejzajímavějším místě jste zatím hráli? A kde nejdále?

Nejdál v Americe v Chicagu. Nejzajímavější, to nevím, hráli jsme už skoro všude. Střechy, koupaliště, auta, ve vlaku a klip Lekná je celý pod vodou. Za 20 let jsme si už užili kdeco.

Která z vašich skladeb pro vás znamená nejvíce?

To mi přijde, jako by měl člověk zvolit, které dítě máte radši. Na takový výběr bych jak v případě dětí, tak písniček nepřistoupil. Všechno jsou to "šupy", které hrajeme rádi.

Jste rodinná kapela. Nevznikají z toho důvody spory?

Vznikají, ale ne kvůli tomu, že jsme rodina. Každý v naší kapele občas vybuchne, protože jsme impulzivní. Slováci jsou jiskřivý národ, myslím, že právě proto jsou naše písničky plné emocí.

Na co se mohou fanoušci těšit během vašeho koncertu 27. 7. v rámci festivalu Benátská! s Impulsem?

Na to nejlepší, co "doma" máme.

Máte během festivalu možnost navštívit vystoupení svých kolegů? Koho si půjdete letos poslechnout?

Uvidíme, jaká bude logistika, odkud přijedeme a kam nás následně kapelový kalendář zavane.