Cílení na posluchače
Populární hudba se mění. Může za to i internetový fenomén

Od poloviny roku 2018 je streaming (poslech hudby přes internet) co do obratu největším segmentem německého hudebního trhu. To nemusí mít vliv jen na hudební byznys, ale také na způsob skládání a poslechu populární hudby.

Je tu někdo, kdo velmi dobře zná naše hudební záliby. Kdo nám k běhání navrhne seznam písní přesně s tou hudbou, při které se nejraději hýbeme. Kdo nám v pondělí opatří písně, které nás zastihnou hned při vstávání. Jsou to poskytovatelé streamovacích služeb jako Spotify nebo Apple Music, které mají v nabídce stále více playlistů (seznamů písní určených k přehrání) pro všechny možné nálady a žánry.

Od poloviny roku 2018 je audiostreaming na německém hudebním trhu segmentem s největším obratem. To má výhody nejen pro poskytovatele streamovacích služeb, ale také pro hudební vydavatelství. Díky datovým analýzám streamované hudby vidí, kdy posluchač klikne jinam - a reagovat na to.

"Psaní hudby je jiné od doby, co streaming nabyl na takovém významu," vysvětluje berlínský muzikolog Martin Lücke. Ještě důležitějším se stal začátek písně, neboť hudební vydavatelství vydělají na jednom streamu (spuštění songu přes internet) pouze tehdy, když uživatelé píseň poslouchají déle než 30 sekund. "Jako label (hudební vydavatelství) se tedy pokusím učinit vše pro to, aby posluchač nepřeklikl jinam," říká Lücke.

Hudebníci jsou s takovými soudy přirozeně opatrnější. Německý DJ Felix Jaehn, jehož remix písně Cheerleader od zpěváka Omiho se stal velkým hitem, tvrdí, že se při produkování hudby takovými úvahami nezaobírá. "Musím ale říct, že většina mých songů jde poměrně rychle k věci a už v intru je čeho se chytit," připouští Jaehn.

Upoutání pozornosti

Podle Lückeho existují studie, které ukazují, že zpěv nastupuje v populárních písních stále dříve, aby pokud možno co nejrychleji upoutal pozornost posluchače. Dříve existovaly hity, které se pořádně rozjely až po dlouhých úvodech, například I'd do anything for love od Meat Loaf.

Kromě začátku nabývá na důležitosti nálada popové písně. "Přijdu domů a řeknu Siri (operační systém společnosti Apple) nebo jinému chytrému speakerovi: Teď mi hraj chill out," říká Peter Tschmuck, který učí na vídeňské Univerzitě hudby a dramatických umění. Většina spotřebitelů se podle něj příliš nezajímá, od koho ten který song je. Záleží na náladě, jakou hudbu člověk poslouchá.

Dinnertime Acoustics, Deep Focus nebo Movin' and Groovin': písně které se hodí k určitým náladám nebo žánrům, zařazují do playlistů redaktoři nebo algoritmy. Playlisty jsou novodobými alby, jsou přesvědčeni Lücke i Tschmuck.

Oblíbený playlist u Spotify se jmenuje Tropical House. Je plný tanečních, popových elektrohitů, které znějí obecně tak nějak jako na dovolené u moře na jihu. Felix Jaehn je jedním z nejoblíbenějších zástupců žánru. Je si "zcela jistý", že seznam písní Tropical House mu dopomohl k úspěchu.

"Byl jsem jedním z prvních umělců, kteří se v roce 2014 stali známými díky Spotify," říká Jaehn. "Mezitím mám jenom na Spotify u svých písní a remixů téměř dvě miliardy streamů. To je šílené a určitě by to nebylo možné bez speciálních žánrových playlistů jako Tropical House," připouští německý hudebník.

Pro hudební vydavatelství je obzvlášť důležité do playlistů proniknout. "Velmi rychle se ukázalo, že playlisty jsou velmi důležitými tvůrci vkusu," říká Tschmuck.

Ale jak labely ovlivňují streamovací služby? Je jasné, že je hudební vydavatelství kontaktují, vysvětluje Maik Pallasch, vedoucí německé redakce Spotify. "Ale držitel licence nemůže určovat, zda a co do playlistů Spotify přijde," dodal Pallasch.

Jak to funguje?

Spotify má jenom v Německu 400 vlastních spravovaných playlistů, které každý den nebo týden doplňuje dohromady šestice redaktorů. Kromě toho posluchačům nabízí jejich oblíbenou hudbu až deset osobních playlistů, které jsou vytvářeny algoritmy. Dohromady - i s playlisty sestavenými uživateli - existují více než dvě miliardy playlistů, říká Pallasch.

Z toho by se mohla vyvinout určitá vlastní dynamika. "Někteří autoři písní mají při komponování v hlavě pravděpodobně zvuk určitého žánru, oblíbeného u poskytovatelů streamovacích služeb," přemítá Lücke. "A labely každopádně budou zkoušet hledat umělce, kteří se hodí do určitých playlistů. 

"My umělce vybíráme podle jejich talentu a potenciálu," ujišťuje Frank Briegmann, šéf společnosti Universal pro Evropu. Zároveň ale přiznává: "V žánrech jako například EDM nebo hip hop, v nichž je podíl streamingu na obchodu obzvlášť velký, jsou přirozeně brány v úvahu i vhodné playlisty."

Bude tak pop-music v důsledku stále zglajchšaltovanější? Tak daleko experti domýšlet nechtějí. Tahle námitka je tak stará jako populární hudba sama, říká Tschmuck.

"Hudba nefunguje podle vzorců, formulí nebo logického myšlení," je přesvědčen Felix Jaehn a Lücke to vidí podobně. Datovými analýzami se sice dá mnohé vypočítat. "Ale nakonec je v populární hudbě stále přítomný faktor neznámého - naštěstí," uzavřel muzikolog.