Zpěvák, skladatel a moderátor Michal Prokop vydal po šesti letech nové studiové album s názvem Sto roků na cestě. Šestašedesátiletý Prokop se na něm stylově obrací k prvopočátkům v 60. letech ve stylu své první bluesově laděné desky. Nové album natočené s kapelou Framus Five představí na podzimním turné, které vyvrcholí 19. prosince křtem v pražském Divadle Archa.
Při představování alba novinářům v pražském baru Krásný ztráty Prokop žertoval, že po předchozím albu Poprvé naposledy se novinka měla jmenovat Podruhé naposledy nebo Skutečně naposledy. Vyvolal tak debatu o tom, zda jde o jeho poslední studiové album.
"Teď na to odpovědět neumím. Buďto to přijde, nebo ne. Je mi šestašedesát, ale takový Leonard Cohen vydal album i v sedmdesáti. Je ale otázka, jestli něco takového jako vydávání desek bude v budoucnu existovat. Pokud v sobě k vydání desky najdu sílu, tak uvidíme," řekl Prokop.
Texty pro album Sto roků na cestě tradičně napsal Pavel Šrut, třemi přispěl také Jan Lacina, Prokopův mladší kolega z televizního projektu Krásný ztráty. "K minulé desce mě přiměli Pavel Šrut a moje žena, tentokrát jsem vznik nahrávky inicioval já po přečtení Pavlovy sbírky Už ráno začal večírek," řekl Prokop.
Některé písně z nového alba představil Prokop v srpnu při svém vystoupení na 25. ročníku festivalu Open Air Trutnov.
Původně tvůrci plánovali album stihnout do léta. Zdržení způsobily zdravotní problémy kytaristy Luboše Andršta. "Hodně mi pomohlo nové domácí studio, které jsem si zřídil a kde jsem vyrobil během roku osm demosnímků nových písniček," podotkl Prokop.
Na desce ho doprovází kapela, se kterou hraje několik posledních let. Současný Framus Five má sestavu Pavel Razím (bicí), Zdeněk Wimpy Tichota (baskytara), Jan Kolář (klávesy), Jirka Šíma (saxofony), Roman Bobick Kubát (trubka) a dvě instrumentální hvězdy - kytarista Andršt a houslista Jan Hrubý.
Člen Beatové síně slávy Prokop založil Framus Five v roce 1963. Se skupinou natočil odborníky ceněné album Město Er na texty básníka Josefa Kainara. V první polovině 70. let se přiklonil ke střednímu proudu, spolupracoval například se skupinou Evy Pilarové. Úspěchy však slavil zejména v 80. letech s písněmi, které vydal na slavné desce Kolej Yesterday, a na následujících Nic ve zlým, nic v dobrým (1987) a Snad nám naše děti... (1989).
