Tricky na podivném tripu
25.11.2008 09:08 Recenze
Vystoupení někdejšího trip-hopového démona Trickyho v pražském klubu Roxy mělo nádech lehce protivného šprýmu: mistr takřka neslyšně odšeptal zhruba polovinu koncertu, zatímco většinu práce zastala jeho „doprovodná" vokalistka. A až nezdravě často stál zády k publiku. Hlavní atrakcí tak byl jeho nervní taneční třas a účes á la zpívající zubař dr. Alban.
Po akademické hodince čekání se v půl deváté rozezněla instrumentální verze Trickyho předělávky slavného hitu Eurythmics Sweet Dreams, kterou jeho fanoušci znají pod titulem You Don´t Wanna (album Blowback, 2001), která plynule přešla do působivého mysteriózního duetu Past Mistake z letošní zdařilé novinky Knowle West Boy. Při ní si bristolský rodák svlékl triko a doladil - v kombinaci se žlutými tepláky - k dokonalosti image odhodlaného rachitického boxera. Domnívat se, že koncert půjde už jen kvalitativně nahoru, se ukázalo být fatální chybou.
Tricky, jehož na pódiu doprovázela kromě slušně disponované zpěvačky ještě čtyřčlenná doprovodná kapela (v klasickém složení bicí-basa-kytara-klávesy), se postupem času začínal z akce jakoby vytrácet. Nejen, že nebyl po celou dobu koncertu příliš slyšet (pokud zrovna nešeptal do ticha nebo si při výskoku nekřikl do rytmu), ale v mnohých písních zcela absentoval. Občas sice projevil aktivitu, divoce zachřestil končetinami, manicky zatřásl dredy nebo se ovíjel šňůrou od mikrofonu, avšak převážně působil dojmem, že s klávesistou mumlavě probírá základní pilíře hnutí New Age.
Zpěvačka v lepších chvílích evokovala barvou hlasu i pomalým kývavým pohybem ramen někdejší Trickyho múzu Martinu Topley-Bird, nicméně mistrovo ostentativní postávání v půlce stage zády k publiku se nedá omluvit ani vědomím, že mnohé z jeho skladeb stojí na dominantních ženských vokálech. Světlými body vystoupení tak zůstaly hlavně úderná, i když trochu zbytečně natahovaná Girls, a dvě připomínky hvězdných trip-hopových let: silné náladotvorné písně Christiansands a Overcome.
Přes solidní zvuk i sehranost však kapela většinu času zněla jako tuctová rocková úderka, která si plete nadměrné opakování nepříliš výrazného nápadu s gradací, a do jejíchž řad znenadání zabloudil podmračený vypravěč na podivném tripu, jenž má svá lepší šamanská léta dávno za sebou.
Když se Tricky po pouhých šedesáti minutách odebral kouřit do šatny, začal jsem doufat, že by bdělá halucinace snad už mohla skončit. Zhruba dvacetiminutový přídavek, v jehož rámci zazněla i zbytnělá verze astmatického vyznání Vent, již na výsledném dojmu nic moc nespravil. Nuda a pocity mírné křeči plynuly z pragmatického rozhodnutí protagonisty moc se při koncertě nezapotit a spolehnout se na to, že publikum bude vděčno i za takhle nízkokalorické menu. Ale možná si jen Tricky vzpomněl na slavný hudební slogan euro-danceového dentisty Dr. Albana, který jej pravděpodobně inspiroval i k aktuální vlasové kreaci: It´s My Life!
Foto: roxy.klub.cz
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.