Marvanová: Jeden záznam na obviňování Kundery nestačí

Soudit na základě jednoho dokumentu, zda Milan Kundera udal komunistické policii Miroslava Dvořáčka, je nezodpovědné. Myslí si to advokátka Hana Marvanová. Podle ní by před senátem dokument z 14. října 1950 neuspěl. Kunderovu vinu totiž nedokazuje.

"Když si vezmu dopady na život a na pověst pana Kundery, tak je mi z toho špatně,“ říká Marvanová. "Rozhodně nejsem člověk, který by hájil nějakého udavače, ale připadne mi postup v této věci bez dalších důkazů jako naprosto nezodpovědný.“

Měl by Milan Kundera šanci ubránit se nařčení z udavačství v případném soudním sporu?
Předložený dokument nelze brát v žádném případě jako dostačující důkaz. Obecně platí, že jednostranné policejní záznamy neodpovídají skutečnosti. Právě kvůli hodnověrnosti si policie nechává protokoly podepsat.

KOPII PROTOKOLU SNB NALEZNETE ZDE

Jenže na zveřejněném dokumentu Kunderův podpis chybí. O čem to může svědčit?
Ve své praxi advokátky jsem se setkala s několika konkrétními případy, kdy jednostranné policejní záznamy jsou nehodnověrné, jsou různým způsobem zkreslené a účelově upravené.

Jak k takovému zkreslení dochází?
Dílem kvůli neprofesionalitě a dílem potřebují vyšetřovatelé uvést skutečnosti jinak, než se reálně odehrály. Stávalo se tak třeba i kvůli kompromitaci člověka.

Můžete jmenovat nějaký případ, kdy ze strany policie došlo k manipulaci se záznamy?
Stačí připomenout třeba takzvaný babický případ z června 1950, tedy z té doby. Policejní záznamy a dobové dokumenty vůbec neodpovídají realitě. Do dneška nebyl nikdo schopný zcela rozkrýt, co je pravda, a odlišit to od manipulace. Je nutné posoudit, jestli mohla mít policie v konkrétním případu motiv, aby uvedla nepravdu.

ČTĚTE TAKÉ: Archiv: záznam o Kunderově udání není podvrh
                       Pamětník: v Kunderově kauze udával Dlask

Máte osobně nějakou tezi, proč se mohlo jméno tehdy ještě neznámého Milana Kundery objevit v policejním záznamu?
Jak jsem se dočetla, Kundera byl předákem na koleji. Představme si třeba situaci, že policie měla úplně jiný zdroj na kolejích, nějakého tajného agenta, a potřebovala ho krýt. To znamená, že s udáním musel přijít někdo jiný, někdo oficiální, aby tím podložili svůj záznam.

Takže výpovědní hodnota zveřejněného záznamu o udání Miroslava Dvořáčka je sporná?
Policejní záznamy, pokud neexistuje jiný zdroj potvrzující jejich pravost, neberu jako pravdivé. Policie si zvykla pracovat jako represivní složka a nad ní nikdo není. V padesátých letech to bylo ještě mnohem intenzivnější.

Jak se díváte na současnou debatu o pravosti dokumentu?
Debatovat o tom, jestli se jedná o podvržený dokument, mi přijde zbytečné. Velkou chybou historiků z ústavu je, že se neradí s někým, kdo má zkušenosti z trestních řízení. Podvrh to totiž být nemusí, ale z toho nevyplývá, že věci uvedené v dokumentu jsou pravdivé. Svědectví podobné listiny nese naprosto nulovou informaci.

Foto: ČTK, USTR