Ředitelé příspěvkových organizací, na jejichž posty chtěl ministr kultury v demisi Václav Jehlička (KDU-ČSL) vypsat konkurzy, se o svá místa zatím bát nemusí. Jehlička pro ně chtěl zavést šestileté funkční období a několik postů šéfů muzeí či knihoven takto nově obsadil. Konkurz na ředitele Národní galerie v Praze nebo Národního či Uměleckoprůmyslového muzea již ale pravděpodobně nevypíše.
"Výběrová řízení se připravují, ale nyní se vyhlašovat nebudou," řekl mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Jak bude pokračovat případný jiný ministr úřednické vlády, jež by měla za několik týdnů odstupující kabinet nahradit, a ministr, který vzejde z podzimních předčasných voleb, není zřejmé.
Z další práce, kterou měl resort kultury v tomto vládním období ještě před sebou, je nejistý osud dlouho očekávaného majetkového vyrovnání státu s církvemi. Okamžitě po pádu vlády církevní komise ve sněmovně doporučila poslancům, aby návrh zákona, který závazek státu vůči církvím měl řešit, nepřijali. Proti hlasovali komunisté, sociální demokraté a poslanec ODS Vlastimil Tlustý.
Jehlička: konkurzy nemíří proti současným ředitelům
Také na nový památkový zákon se čeká téměř 20 let, v tom z roku 1988 především chybí úprava vlastnických vztahů, které po roce 1989 nově vznikaly. Záměr zákona sice vyvolával četnou kritiku odborníků, nyní ale pravděpodobně práce na něm nepokročí. Památkový zákon úzce souvisí s největší z příspěvkových organizací ministerstva, Národním památkovým ústavem. Ten je největší z těchto organizací, ale také nejvíce výdělečnou. Na svůj provoz si vydělá asi třetinu peněz, dotace od státu je přibližně miliardová. Od prosince má novou ředitelku. Nové ředitele mají či dostanou i Slezské muzeum v Opavě, Moravské zemské muzeum a Česká filharmonie, druhé kolo konkurzu na ředitele Státní opery Praha ministerstvo v minulých dnech zrušilo.
ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo přerušilo konkurz na šéfa Státní opery
Jehlička říkal, že připravuje nový systém hodnocení práce ředitelů těchto institucí a s tím souvisela i jeho snaha zrušit jejich časově neomezené mandáty. Opakuje ale, že konkurzy nemíří proti současným šéfům, kteří se do nich budou moci přihlásit.
ČTĚTE TAKÉ: Knížák: Konečně jsme adekvátně naplnili Veletržní palác
Z těch, kdo dosud mají časově neomezené mandáty, je nejvíce kontroverzní ředitel NG Milan Knížák, který stojí v čele instituce desátým rokem. "Přesluhuje" také ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který se funkce ujal 1. ledna 2002. Nejdéle sloužícími jsou ale Vladimír Opěla z Národního filmového archivu (od roku 1992), Helena Koenigsmarková z Uměleckoprůmyslového muzea (od roku 1991) a Pavel Zatloukal z Muzea umění Olomouc (od roku 1990).
Foto: ČTK
