V roce 2114 bude v Norsku tisíc smrků, které nyní rostou na sever od Osla v lese Nordmarka, pokáceno a zpracováno na papír. Z toho bude následně vytištěna stovka dosud nepublikovaných knih, jež do té doby nebudou nikde k dispozici pro přečtení. Tyto knihy společně tvoří takzvanou Framtidsbiblioteket neboli Budoucí knihovnu. Informoval o tom server CNN.
Neobyčejný projekt vznikl před čtyřmi lety a stojí za ním skotská umělkyně Katie Patersonová. Její nápad se zalíbil radě města v Oslu, která v roce 2014 vytvořila speciální tým na realizování projektu. Od té doby už byly napsány a archivovány čtyři rukopisy.
Prvním z nich je dílo známé kanadské autorky Margaret Atwoodové (Příběh služebnice, Slepý vrah). Kniha se nese název Scribbler moon a autorka si myslí, že za sto let budou možná čtenáři potřebovat k přečtení knihy profesionálního lingvistu, aby rozluštili význam některých slov. Jazyk se za tu dobu nějakým způsobem vyvine.
Proces vybírání knih, které budou mít tu čest být v Budoucí knihovně, je jednoduchý. Každý rok se sejde speciální odborná komise a její členové společně vyberou unikátního autora. Tomu poté zašlou formální dopis s žádostí o podílení se na projektu. Vše je podmíněno jen dvěma pravidly. Rukopisy musí být zcela nové a nikde nepublikované a nesmí obsahovat žádné ilustrace.
"Jinak mají autoři svobodu: neexistuje žádný limit pro počet slov a mohou psát o čemkoliv. Nikdo to nebude editovat ani číst, dokud nebude les zcela vyrostlý," ujišťuje Patersonová. Spisovatelé knihu darují, žádný finanční zisk z ní mít nebudou a samozřejmě jsou vždy požádáni, aby kromě názvu žádné další informace o knize neprozrazovali.
Jakmile je rukopis připraven, tak ho sám spisovatel vytiskne na archivní papír, uloží do krabice a předá zakladatelům projektu během speciálního obřadu. U toho i před očima veřejnosti pronese krátkou řeč.
Další poctěni autoři
Možnost zúčastnit se unikátního projektu využil jako druhý autor Brit David Mitchell (Atlas mraků, Sencislo9). Jeho rukopis se jmenuje From me flows what you call time. Kromě toho prozradil, že jde o zhruba devadesátistránkovou knihu, jež obsahuje text písničky Here comes the sun od slavné kapely The Beatles.
Třetím autorem, který přispěl do Budoucí knihovny, je Islanďan Sjón (Múza z lodi Argó). Čtvrtou a zatím poslední spisovatelkou je Turkyně Elif Şafaková (Čtyřicet pravidel lásky). Ta knihu předala v červnu 2018. Pátý autor už byl vybrán a je jím Jihokorejka Han Kangová (Vegetariánka). Svůj rukopis předá 25. května.
"Myšlenka žádné kritiky je lákavá"
Patersonová si uvědomuje, že většina autorů už na světě nebude, když bude knihovna oficiálně otevřena. Sama přiznala, že v jejím hledáčku byli spisovatelé, kteří minulý rok zemřeli. Věří však, že pro autory je myšlenka vydání knihy bez možnosti jakékoli zpětné vazby lákavá. "Nedostanou žádnou kritiku, nespojí se se svými agenty ani se čtenáři, což samozřejmě může být pro některé omezující, ale pro jiné to může znamenat svobodu napsat naprosto cokoliv, co si zamanou," myslí si Patersonová.
Zároveň si uvědomuje, že sto let je dlouhá doba na to, aby se spousta věcí změnila a projekt nakonec nemusel být ani úspěšně dokončen. To všechno je však součástí celé myšlenky, tvrdí.
"Jde o pokus vytvořit něco pro lidi, kteří se ještě ani nenarodili. Jsem zvyklá pracovat na bázi uzávěrek stejně jako ostatní umělci. Stoleté časové rozpětí je však něco zcela nového a nutí vás to k přemýšlení o detailech jako jsou například materiály, které budeme používat. A je to také o čase v několika sférách - přemýšlet nejen nad roky, co přijdou po nás, ale také na roky, co přijdou, když tady budou naše děti a vnoučata," uzavřela.
