Brzy vyjde čtvrté a závěrečné pokračování dvoutisícistránkového literárního textu rabína a spisovatele Karola Sidona. První tři díly sci-fi románu, v němž židé putují vesmírem a časem a čtenář se musí orientovat v mnoha paralelních světech s reálnými i vymyšlenými postavami, vyšly v předchozích letech vždy na jaře.
"Poslední díl trval déle kvůli korekturám, autor jej představí 11. září v Knihovně Václava Havla," řekl nakladatel Viktor Stoilov. Sidon, který 9. srpna oslaví 75. narozeniny, své dílo vydává pod přiznaným pseudonymem Chaim Cigan.
První díl tetralogie ´Kde lišky dávají dobrou noc´ vyšel v roce 2014 a udržet autora v tajnosti trvalo pouhý týden. Text má sice formu politického a psychologického thrilleru, čtenáři v něm ale našli zejména napínavý příběh rozpjatý mezi různé země, kontinenty, historické epochy a alternativní světy. Autor v něm čtenáře seznamuje s důsledky postmoderní technologie, vyvinuté v budoucnosti ze středověké kabaly.
"Celé vyprávění pohání honba za starověkým pohárem, díky němuž židé cestují do minulosti. Každou výpravou ale vytvářejí nové paralelní světy, natahují čas, a tím oddalují příchod mesiáše," vysvětlil Sidon loni při uvedení třetího dílu. Podle Talmudu neboli soupisu rabínských textů zbývá do příchodu mesiáše ještě 222 let. Židé v knize chtějí proniknout do minulosti, aby rozmluvili biblickému Mojžíšovi exodus židů z Egypta, čímž by podle teorie v knize rozvíjené zabránili dalším útrapám židovského národa v dějinách. Dostanou se předtím také ale do budoucnosti, do roku 6000 židovského letopočtu, kdy zjistí, že mesiáš navzdory proroctví nepřišel a ortodoxní židé ze zoufalství páchají hromadné sebevraždy.
Někteří hrdinové rozvíjejí polemiky s židovským bohem, jiní se protiví přikázáním a hřeší - a nevědomky tak vytvářejí právě paralelní světy. V jednom se Rakousko-Uhersko rozpadne až v roce 1989, po sametové revoluci je na českého krále korunován libyjský plukovník Muammar Kaddáfí. Zatímco dlí na Karlštejně, indisponovaný Gustáv Husák na Slovensku zřizuje koncentrační tábory a židovští hrdinové z nich v létajícím talíři prchají do starověkého Egypta či do dob napoleonských válek.
Chtěl "nakazit" čtenáře
Množství postav, příběhů a informací Sidon komentoval tak, že to byl záměr. V textu chtěl zpřítomnit svůj svět, "nakazit čtenáře" a přesunout mu do hlavy týž problém, se kterým žije. "Tedy, že na co člověk sáhne a co chce pochopit, hned se mu rozplyne pod rukama, jak je to složité," uvedl Sidon v jednom z rozhovorů.
Karol Sidon se narodil v roce 1942, od roku 1992 je vrchním zemským rabínem, ve funkci vrchního pražského rabína skončil v roce 2014. V 60. letech byl redaktorem Literárních novin, Literárních listů a Listů, od 70. let patřil k samizdatovým autorům, pracoval jako dělník, po podpisu Charty 77 byl propuštěn a následně byl zaměstnán jako topič. V roce 1978 konvertoval k judaismu. V 80. letech pod nátlakem StB emigroval do Německa, kde studoval judaistiku. Do vlasti se vrátil počátkem 90. let.
