Potomek slavných Jindřich Mann četl ze své autobiografie

Střídavě v Praze a Berlíně žijící filmař Jindřich Mann v pondělí večer v Berlíně četl ze své německy napsané autobiografie Prag, Poste Restante. Vzpomínkami na svou matku, která byla dcerou klasika německé literatury Heinricha Manna, i na svého otce, spisovatele Ludvíka Aškenazyho, na dětství a mládí a na emigraci rodiny do Německa poodkrývá nejen "neznámý příběh rodiny Mannů", jak zní podtitul jeho literární prvotiny.

Prag, Poste Restante je knihou memoárů, ale odhaluje panorama celého 20. století. Kniha, která má přes 250 stran, vyšla v Německu už před rokem a sklidila příznivé kritiky. Die Welt tehdy napsal, že jde o "svéráznou a krásnou knihu, která trochu vypráví o rodině Mannových, v jazyce, jenž by onomu lübeckému kupeckému rodu nemohl být vzdálenější". Deník podotkl, že přestože je kniha napsaná v němčině, "kultura psaní" je česká.

"Nepsal jsem tu knihu v češtině, protože vzešla z iniciativy německého nakladatele," řekl Mann v Berlíně, kde četl kapitoly ze svého díla ve vyprodaném divadle Vagantenbühne. Během uplynulého roku prý měl kolem 20 autorských čtení, všechna v Německu.
"Někdy sním o svých rodičích," zní první věta autobiografie. Matkou Jindřicha Manna je Leonie, jediné dítě, které vzešlo z čtrnáctiletého manželství pražské herečky Marie Kanové a Heinricha Manna.

Autor slavného románu Profesor Neřád, jenž je známý také díky filmové adaptaci Modrý anděl s Marlene Dietrichovou, se s "Mimi" v roce 1928 rozvedl . Matka s dcerou zůstaly v Praze, kde nestačily utéct před nacisty, ale válku přežily. Marie Khanová však zemřela necelé dva roky po válce na následky pobytu v terezínském táboře, zatímco Leonie se později vdala za Ludvíka Aškenazyho. Měli spolu dva syny, Jindřicha ještě před svatbou, což vysvětluje, proč nemá příjmení po otci.

Slavného dědečka nikdy neviděl 

Šedesátiletý Jindřich Mann svého slavného dědečka nikdy neviděl. Heinrich Mann zemřel v roce 1950 v USA, zatímco tehdy dvouletý Jindřich byl občanem komunistického Československa. Až v roce 1968 emigrovala celá rodina do západního Německa.
Jak vysvětluje ve své knize, matka o slavných předcích nikdy nevyprávěla a on sám se nikdy neptal. Střípky příběhů z první poloviny 20. století tak skládá z dochovaných pramenů, jako je milostná korespondence.

Od roku 1990 žije Jindřich Mann s rodinou částečně v Praze, a jak sám podotýká, stále více. Připouští, že v České republice není tak známý, zatímco pro Němce je už příjmení Mann pojmem. "Příští rok by kniha měla vyjít v češtině, tak jsem zvědavý, jak ji čeští čtenáři přijmou," řekl. Text si překládá sám. Jindřich Mann pracuje převážně v Německu, ale v České republice natočil například televizní inscenaci Pravdivý příběh Antonie Pařízkové, lehké holky s dobrým srdcem podle divadelní hry svého otce.

Foto: schleswig-holstein.de