Nositel Nobelovy ceny
V Evropě údajně ožívají tendence nebezpečné pro literaturu

Nositel Nobelovy ceny za literaturu Mario Vargas Llosa považuje za velmi důležité bránit literaturu a kulturu proti populistickým a nacionalistickým tendencím. Nejde podle něho jen o obranu demokracie a svobody, ale i o obranu evropských struktur, protože populistické a nacionalistické síly chtějí zničit jednotnou Evropu. Ve Španělsku žijící peruánský spisovatel, politik, novinář a esejista, který je hostem festivalu Svět knihy Praha, to řekl v rozhovoru s ČTK.

Návštěvníci mezinárodního veletrhu a festivalu Svět knihy se s Llosou mohou setkat v pátek od 16.00 v Průmyslovém paláci na holešovickém výstavišti. O významu literatury pro hlas svobody a politický boj pak bude třiaosmdesátiletý romanopisec v sobotu hovořit i na přednášce v pražském kině Lucerna.

"V dnešní Evropě je tento boj literatury velmi naléhavý, protože tu znovu ožívají protidemokratické a populistické tendence a militantní nacionalismus. To vše je velmi nebezpečné nejen pro literaturu, ale i kulturu. Literatura a kultura se mohou stát prostředkem propagandy a manipulace," uvedl Vargas Llosa, který mimo jiné ostře kritizuje separatismus v Katalánsku. Letos v lednu dokonce kvůli tomu vystoupil z Mezinárodního PEN klubu, jehož byl čestným předsedou. Důvodem byl Vargasův nesouhlas s částí členů toho sdružení spisovatelů, kteří se zastali dvou katalánských separatistických aktivistů a vyzvali k jejich propuštění z vazby.

Díla Vargase Llosy v bývalém Československu v 70. letech nesměla být překládána kvůli jeho kritice invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. Jako předseda Mezinárodního PEN klubu Vargas Llosa také podpořil československé disidenty a Chartu 77. Po sametové revoluci z roku 1989 navštívil Prahu, kde se setkal i s prezidentem Václavem Havlem.

Poslední dva roky Vargas Llosa pracuje na knize, kterou nazval Tiempos Recios (Těžké časy), podle dopisu španělské spisovatelky ze 16. století, svaté Terezie z Ávily. Děj románu se odehrává v Guatemele za vlády prezidenta Jacoba Árbenze (1951-1954), jehož svrhl vojenský převrat řízený americkou CIA. "Už ho mám téměř hotový. Podobně jako mé další romány i tento příběh má politický přesah, ale je zároveň osobní. Jedná se o syntézu minulosti i nejisté budoucnosti," sdělil Vargas Llosa, který většinu své literární kariéry také bojuje proti autoritářským režimům. K politice se vyjadřoval řadu let i jako novinář.

Ve Španělsku, kde dlouhá léta žije a kde v roce 1993 získal i španělské občanství, pravidelně přispíval do deníku El País. V roce 1990 dokonce kandidoval ve své původní vlasti na prezidenta. Ve druhém kole ho ale porazil Alberto Fujimori, který byl před deseti lety odsouzen ke 25 letům vězení za porušování lidských práv.

Autor románů, povídek i divadelních her, novinář a literární kritik velký ohlas vzbudil už svou románovou prvotinou Město a psi (1963), v níž odvážně zpracoval šikanu na vojenském gymnáziu. V Peru vyvolala kniha kontroverzní ohlasy, důstojníci vojenské akademie tehdy dokonce veřejně pálili její výtisky. Napsal několik desítek románů, dramat a esejů. Vynikl i v humorném žánru, například knihou Tetička Julie a zneuznaný génius (1977) nebo satirou z prostředí pralesních vojenských posádek oblažovaných pojízdnými nevěstinci Pantaleón a jeho ženská rota (1973). V roce 1994 mu bylo uděleno nejprestižnější ocenění španělsky psané literatury - Cervantesova cena.

V souvislosti s jeho návštěvou v Česku vycházejí tři nové překlady - první Vargas Llosův pokus o erotickou literaturu Chvála macechy (originál je z roku 1988), nejnovější román z roku 2017 Pětinároží odehrávající se v Peru v době teroru Světlé stezky a Volání kmene, soubor esejů věnovaných osobnostem, které Vargase Llosu ovlivnily.