Přední rakouský skladatel Bruckner měl i pověst nejlepšího varhaníka své doby

Přední rakouský hudební skladatel, varhaník a pedagog Anton Bruckner, od jehož narození uplyne 4. září 200 let, měl pověst nejlepšího varhaníka své doby a ve své vlastní tvorbě se věnoval téměř výhradně dvěma oborům: církevní hudbě a symfonii. Jeho devět symfonií (poslední zůstala nedokončená), patří k vrcholům světové hudby. Stejně úchvatná je i jeho rozsáhlá chrámová tvorba.

Bruckner se narodil 4. září 1824 v Ansfeldenu jako nejstarší z dvanácti dětí tamního učitele. V dětství byl vokalistou v nedalekém augustiniánském klášteře sv. Floriána, kde se také učil hrát na klavír, varhany a housle. Později byl krátce učitelským pomocníkem ve Windhaagu na české hranici a od roku 1845 působil opět ve zmíněném klášteře, kde ho o tři roky později ustavili varhaníkem. V roce 1856 se stal dómským varhaníkem ve zhruba 15 kilometrů vzdáleném Linci. Tady zahájil i svou skladatelskou dráhu, na niž mělo velký vliv seznámení s Richardem Wagnerem a jeho Tristanem.

Od roku 1868 vyučoval na vídeňské konzervatoři kontrapunkt a varhanní hru. Protože i zde se hlásil k "nedostižnému mistru" Richardu Wagnerovi, stal se předmětem útoku vídeňských "antiwagneriánů". Paradoxně byl často napadán i "wagneriány". Velkým vzorem mu byl i Ludwig van Beethoven, zvláště v tvorbě symfonické.

Vzhledem k tomu, že své skladby často do úmoru přepracovával, dochovaly se některé z nich v různých verzích. Zemřel ve věku 72 let 11. října 1896 ve Vídni a na vlastní přání byl pochován pod velkými varhanami klášterního kostela ve Svatém Floriánu, místě, kde kdysi svou hudební kariéru začínal.