V katedrále svatého Víta na Pražském hradě se budou poprvé konat pašijové hry. Upravená verze Hořických pašijí se bude hrát na Květnou neděli 13. dubna od 15.00. Pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka chce pašijové hry počínaje letošním rokem v katedrále pořádat každoročně.
Pašijové hry představí Otakar Brousek ml., Nela Boudová a Jakub Gottwald v režii Václava Lautnera, zazní hudba Jaroslava Krčka v provedení souboru Chorea Bohemica.
Hry s náboženskou tematikou v Hořicích na Šumavě byly původně spojeny s cisterciáckým klášterem ve Vyšším Brodě. Rozšířily se v 19. století, kdy byla postavena nová divadelní budova a navštěvovali je tehdy i členové císařské rodiny, šlechtických rodů a vysocí církevní hodnostáři. Hry byly zrušeny za druhé světové války a snahu českých přistěhovalců tradici po válce obnovit zhatil komunistický režim.
V roce 1990 vznikla společnost pro obnovu pašijových her. Hrát se začalo na přírodní scéně v lesoparku, v těsném sousedství bývalého pašijového divadla. Pašije zpracovávali také hudební skladatelé. Všechna čtyři pašijová vyprávění zpracoval například Johann Sebastian Bach, inspiraci v nich nalezl i Bohuslav Martinů.
Svou verzi pašijových her připravila i undergroundová kapela Plastic People of the Universe. Její Pašijové hry velikonoční s libretem Vratislava Brabence a hudbou Milana Hlavsy měly utajovanou koncertní premiéru 22. dubna 1978 u Václava Havla na Hrádečku. Pořízený zvukový záznam byl nejprve šířen jako samizdat, v roce 1980 vyšla nahrávka na západě. Po roce 1989 byly Pašije několikrát zahrány živě.
Hry s náboženskou tematikou a zejména pašijové hry jsou velmi starým evropským jevem, spojeným se životem katolické církve. Jejich kolébkou bylo Španělsko a Francie, odkud se hry rozšířily po Evropě. Původně se hrály v kostelích, postupem času byly obohacovány o lidové prvky a přenášeny mimo chrámy. Termín pašije je odvozen z latinského passio, tedy utrpení. V původním významu jde vyprávění o utrpení a smrti Ježíše Krista.
