Režisér Zajíček: Dokument o předrevoluční architektuře vznikal skoro deset let

Celovečerní dokument Architektura ČSSR 58-89 podle režiséra Jana Zajíčka vznikal téměř deset let. Cílem zhruba dvouhodinového filmu je podle autorů odstranit nános předsudků o takzvané komunistické architektuře. Film představuje i skrze promluvy architektů nadčasové budovy postavené na různých místech tehdejšího Československa, od Prahy přes Liberec nebo Karlovy Vary až po Bratislavu, Piešťany nebo Ružomberok. Film, který půjde do kin 7. listopadu, dnes představili tvůrci novinářům.

"Samotné natáčení začalo neplánovaně, tím, že řada autorů a autorek byla v pokročilém věku a byla v podstatě poslední příležitost je zachytit. Ale iniciačním bodem celého natáčení byla demolice budovy Transgasu, kterou jsme spontánně začali v rámci předtáček a příprav zachycovat. Nakonec se tento motiv stal důležitým leitmotivem celého filmu a tématu obecně. Což je za mě nějaká citlivost k životnímu prostoru, ve kterém všichni žijeme," uvedl režisér Zajíček. Demolice budovy Transgasu v Praze začala v roce 2019.

Jedním z cílů filmu je podle tvůrců nejen odstranit nános předsudků o tzv. komunistické architektuře, ale i vzdělávat. "Zaběhlo se, že celé předrevoluční architektuře se začalo říkat brutalismus. Je to nefér vůči všem ostatním směrům a proudům," uvedl rapper Vladimir 518, který stojí za námětem. Filmu, který se dělí na slohové či časové podkapitoly, se tak zabývá například neoracionalismem, postmodernismem nebo funkcionalismem.

Zajíček uvedl, že ho na tématu přitahovaly i souvislosti, vztahy a boje. Ve filmu rezonuje rivalita, která za minulého režimu vládla mezi českými a slovenskými architekty.

Ve filmu vystupují autoři mnohých významných budov druhé poloviny 20. století, například Václav Aulický, Alena Šrámková, Ivan Matušík, Otakar Binar, Zdenka M. Nováková nebo statik Pavel Čížek. Z teoretiků v dokumentu hovoří například Rostislav Švácha nebo Radomíra Sedláková.

Film se natáčel na mnoha místech. V Praze diváci skrze plátno navštíví například Ústav makromolekulární chemie v Břevnově od Karla Pragera, od stejného autora Novou scénu Národního divadla a budovu bývalého Federálního shromáždění (dnešní novou budovu Národního muzea). Octnou se také v bývalém hotelu InterContinental Karla Filsaka, Karla Bubeníčka a Jaroslava Švece.

Z mimopražských lokalit se ve filmu objeví karlovarský hotel Thermal manželů Machoninových, komplex budov Tranzitní telefonní ústředny v Hradci Králové, bratislavská budova Slovenského rozhlasu Štefana Svetka ve tvaru obrácené pyramidy nebo od Vladimíra Dedečka sídlo Slovenské národní galerie a zemědělská univerzita v Nitře.

Scénář filmu napsal Jan Zajíček s Henrietou Moravčíkovou, o kameru se postaral Jiří Málek. Součástí projektu je také knižní publikace Architektura 58-89 Vladimira 518 a seriál uvedený Českou televizí v loňském roce.

K vidění bude mezi 26. zářím a 3. říjnem v kinech na mezinárodním festivalu Film a architektura. V říjnu se uskuteční série projekcí po ČR s diskusemi s tvůrci.