"Komunistka"
Frida Kahlo v Maďarsku středem debaty o kultuře

Osobní život a politické názory mexické malířky Fridy Kahlo se 64 let po její smrti dostaly pod drobnohled v Maďarsku. Provládní pravicový tisk totiž zkritizoval hojně navštěvovanou výstavu malířčiných děl v národní galerii v Budapešti jako "podporu komunismu", uvedla agentura Reuters.

Tato kritika zapadá do širší maďarské debaty o kultuře a kulturní politice zahájené poté, co nacionalistický premiér Viktor Orbán v dubnu potřetí za sebou vyhrál parlamentní volby. Orbánovi příznivci a provládní novináři v posledních týdnech argumentují tím, že po získání dalšího silného mandátu od voličů nastal čas na posun ke konzervativním hodnotám i v kultuře, aby skončilo to, co nazývají dominancí levicových a liberálních umělců.

Pravicový list Magyar Idök se v polovině července pozastavil nad výstavou Fridy Kahlo pod titulkem "Takto je komunismus podporován ze státních peněz". Kritiky se dostalo i dalším galeriím, umělcům a výstavám.

"Nebudete tomu věřit, ale Trockij znovu povstal v Budapešti, tentokrát z postele Fridy Kahlo," napsal list v narážce na milostný vztah umělkyně a Lva Trockého, který sehrál klíčovou roli v uchopení moci bolševiky v Rusku, během pozdějšího revolucionářova exilu v Mexiku, kde jej v roce 1940 zavraždil sovětský agent.

Kahlo byla v Mexiku členkou tamní komunistické strany a tvrdí se, že si čelo postele zkrášlila podobiznami komunistických vůdců Karla Marxe, Bedřicha Engelse, Vladimíra Lenina, Josifa Stalina a Mao Ce-tunga.

Malířčina výstava, muzikál Billy Elliot a řada dalších akcí se ocitly v palbě kritiky ve zmiňovaném listu. Ten tvrdil, že nemá "žádný estetický problém" s výstavou "mexické komunistické malířky", lákající až 3000 návštěvníků za den.

Národní galerie se odmítla vyjádřit

Kahlo se po smrti stala jednou z nejznámějších umělkyň 20. století a její dílo budí obrovský zájem, podotkl Reuters. Budapešťská výstava se časově shoduje s výstavou Fridy Kahlo v londýnském Victoria & Albert Museum, která se zaměřuje na životní příběh malířky prostřednictvím osobních předmětů.

Debatu o kulturní politice oživil sám Orbán, když koncem července avizoval velké změny v této oblasti. Své třetí volební vítězství za sebou označil za nic menšího než mandát vybudovat novou éru.

"Epocha je dána kulturními trendy, kolektivním přesvědčením a společenskými zvyky. To je nyní úkol, se kterým se musíme vypořádat: musíme zakotvit politický systém v kulturní epoše," prohlásil Orbán v projevu, považovaném za přelomový.

Mluvčí vlády se odmítl vyjádřit k otázce týkající se nadcházejících změn.

Od Orbánova vítězství ve volbách v roce 2010 jeho strana Fidesz přepsala ústavu, získala kontrolu nad státními médii a své říše si vybudovali podnikatelé blízcí premiérovi a jeho straně. Orbán úspěšně napadl západní liberální tabu, když volby vyhrál po kampani proti přistěhovalcům a zdůrazňující národní hrdost, jednotu a "silné Maďarsko".

Skupina zhruba 60 umělců a kunsthistoriků podepsala manifest odmítající kádrování a výpady listu Magyar Idök.

List již v červnu otiskl článek od externího autora, který obvinil státní operu z propagace homosexuality mezi mladými posluchači. Kritizovaný muzikál Billy Elliot má opera na programu dva roky a vidělo jej na 100 tisíc diváků. Opera následně zrušila 15 ze 44 představení, plánovaných na červen a červenec. Na svém webu uvedla, že se tak nestalo kvůli sporům v tisku, ale kvůli následnému poklesu zájmu diváků.