Obsese
Jak tvoří umělci. Originální pohled Vladimira 518

Nová kniha Obsese od Vladimira 518 ve dvaceti rozhovorech se současnými umělci zkoumá cestu ke vzniku výtvarného díla. Autora zajímá nejen tvůrce sám, ale hlavně jeho pracovní prostor a vnější inspirace. Rozmlouvá s významnými umělci jako Karel Malich, Petr Nikl, Dominik Lang, Eva Koťátková, Jaroslava Brychtová či Alena Kučerová.

Kdyby snad ještě pořád někdo znal Vladimíra Brože alias Vladimira 518 jen jako krále hiphopových večírků, jeho nová kniha ho ujistí, že tomu tak není. Umělec se širokým záběrem od rapu, graffiti, komiksu až po výtvarné umění a architekturu v rozsáhlé publikaci s názvem Obsese znovu dokazuje, že jeho místo zdaleka není jen v klubu. Vpřed jej totiž posouvá to, co se snaží popsat prostřednictvím rozhovorů s dvacítkou špičkových výtvarných umělců: nutkání tvořit, neutuchající posedlost, která je hnacím motorem jeho práce. Výstižně tuto motivaci v jedné z kapitol popisuje Karel Malich: "Nevydržím nepracovat, a to mi vydrželo naprosto celý život. Nedovedu si představit, co bych jinak dělal."

Prolomit ledy

Kniha, na které Vladimir 518 spolupracoval s Ondřejem Chrobákem a fotografem Tomášem Součkem, se nesnaží být komplexním přehledem současné výtvarné scény: "Velkou roli hrálo to, co mě zajímá, a lidé, kteří mě fascinují. Na druhou stranu jsem se snažil hledat z každé generace ty nejzajímavější tvůrce," říká autor. Zastoupeny jsou tak všechny věkové kategorie současných výtvarníků, od avantgardy šedesátých let až po dnešní třicátníky Dominika Langa nebo Evu Koťátkovou.

Rozhovory s umělci se netočí jen kolem jejich děl, v popředí zájmu je naopak prostředí, ve kterém žijí a tvoří, vztahy s rodinou i kolegy, vnější inspirace. S grafičkou Alenou Kučerovou se autor baví o chovu slepic i traumatu z dětství, u sklářky Jaroslavy Brychtové ho zajímá vztah s jejím kolegou a partnerem Stanislavem Libenským i proměny života v Železném Brodě. S Petrem Niklem rozjímá o přírodě, plynutí času, fenoménu hry i proměně historické Prahy v turistické kulisy, s fotografem Ivanem Pinkavou se dostává ke smrti i náboženství, kontroverzního brněnského umělce Václava Stratila se nad jeho dada poezií odlehčeně ptá na křivý nos.

Podobně jako v tomto případě Vladimir v rozhovorech často láme ledy tím, co má se zpovídaným společného, ať už se s ním roky osobně zná, nebo jej potkává poprvé. A tak čtenáři může text připomínat tu rozmluvu studenta s profesorem, tu vzpomínání na mládí s vlastní babičkou, jindy se zase stává svědkem kamarádského pokecu u piva. "Rozhovory se daly vést ve velmi přátelské rovině i z toho důvodu, že jsou naše životy něčím podobné. Myslím tím myšlenkové a tvůrčí procesy i problémy, které řešíme," říká autor. Za vším nicméně stojí jeho důkladná rešerše a znalost kulturního podhoubí. Autentičnost jde ale někdy na vrub nekonzistentní jazykové úrovně knihy, ač v textu vycpávková slova i hovorové výrazy zůstávají záměrně.

Tvůrčí nepořádek

Obsáhlý obrazový doprovod knihy je stejně důležitý jako text. Fotografie tvůrčího nepořádku a domácích zákoutí neslouží jen pro ilustraci, ale pro komplexní pochopení tématu. S fotografem Tomášem Součkem ani s grafiky Petrem Bosákem a Robertem Jansou nespolupracuje Vladimir 518 poprvé. Souček stojí třeba za knihou Kmeny, později převedenou do televizního cyklu.

Rukopis autorského týmu je v případě Kmenů i Obsese podobný - knihy jsou záměrně sestaveny tak, aby je čtenář mohl vnímat i vizuálně: "V současné době už se knihy bohužel nečtou, spíš se sbírají a listuje se v nich," zdůvodňuje autor. S Kmeny má Obsese společné i to, že obě vyšly díky finanční injekci silného sponzora. U Kmenů to byl Budweiser Budvar, v případě Obsese jde o projekt Magnus Art J&T Banky: "Ani u Kmenů, ani teď v případě Obsese nebyl od sponzora jediný požadavek, tlak nebo kontrola. Dostal jsem rozpočet a prostor, se kterým si můžu hrát, se zadáním, že to musí být hotové tento rok a že by se to mělo týkat umění. Nezaznamenal jsem jediný moment, kdy by se kdokoliv snažil cokoliv ovlivnit," hájí se Vladimir.

Nic pro večírkové publikum

Kdyby v knize byla kapitola Vladimír Brož, dozvěděli by se prý čtenáři, že pracuje především doma, od stolu. A to bez ohledu na to, jestli jde o hudbu, komiks, nebo psaní. I když se někomu nemusí líbit jeho hudební projev nebo finanční podpora projektů ze strany velkých firem, nelze popřít, že je Vladimir 518 v současné době jedním z největších vzorů mladé generace. Těžko říct, jestli novou knihou osloví i své obvyklé večírkové publikum. Pokud se mu to ale povede, může je posunout dál nejen v hodinách výtvarné výchovy, ale i v životě.