Je to už skoro trapné psát, ale v Národní galerii se situace opět stabilizovala. Tentokrát definitivně. Naší, alespoň podle oficiálně vnímané hierarchie, nejvýznamnější výstavní instituci a především pozicí jejího generálního ředitele Milana Knížáka, se sice v poslední době čím dál tím intenzivněji zabývají média i odborná veřejnost, ale ona je navenek stále vyrovnaná jako trojstěžník. Vlna, nevlna.
Veškerá iniciativa se o její kýl rozprskne jako voda a popsané stránky - skutečné i ty virtuální - stejně jako rozhlasové a televizní reportáže se spolehlivě mění v nezřetelný mediální šum. Člověk míní, ministr mění. Ne nadarmo vyjadřoval své pochyby Jiří David ohledně sto dní hájení nového muže na ministerstvu kultury už předem. Přestože se jeho obavy mohly zdát předčasné a liché, zase se, bohužel, strefil. Skepse opravdu byla na místě.
"Komu a proč vyhovuje, že se na ministerstvo dostává kulturní elév, kterému ani těch pověstných sto dní hájení nemůže stačit. Všichni víme, jak složité je proniknout do podstatných kulturních vazeb živé kultury, jelikož kultura není pouze onen stále alibisticky omílaný ministerský evergreen o nemovitých památkách a církvích," ptá se ve svém textu Jiří David. Jestliže se Jiří Besser nechal slyšet, že problém ohledně Milana Knížáka vyřeší do konce srpna, mohlo to zpočátku vzbuzovat naděje. Jako vždy se ukázalo, že jsou samotný ten pocit je naivní a optimistická očekávání jsou lichá. Na ředitelské křeslo Národní galerie se bude vypisovat nové výběrové řízení. Výsledky toho prvního - regulérně vyhlášeného a neregulérně neukončeného se z nepřesvědčivých důvodů anulují. Co to znamená? Především jedno - čas navíc pro kapitána.
Milan Knížák prohlásil letos v lednu oznámil, že chce z čela Národní galerie odejít na konci roku 2011. Ministr Besser před pár dny kontroval svým "radikálním" prohlášením, že nový ředitel nastoupí do funkce už v srpnu příštího roku, tedy "celé" čtyři měsíce před lhůtou, kterou si Milan Knížák sám stanovil. Je to celé k smíchu, nebo spíš k pláči. Těžko říct. Každopádně je jasné, kdo je nepochybným vítězem národního galerijního maratonu. O novém ministrovi lze pak, alespoň v této souvislosti, říct, že klame tělem. Pardon, vlastně jménem. "Lepší" zatím opravdu není.
