Salvator Mundi
Nejdražší obraz všech dob má být vystaven v pařížském Louvru

Obraz Ježíše Krista s názvem Salvator Mundi (Spasitel světa) od Leonarda da Vinciho by měl být konečně k vidění na podzim v pařížském Louvru na velké retrospektivní výstavě tohoto geniálního umělce. Od prodeje za rekordních 450 milionů dolarů před téměř dvěma lety se ještě na veřejnosti neobjevil.

Da Vinciho obraz, který pro galerii Louvre Abú Dhabí zakoupil saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán, patří k největším výtvarným senzacím 21. století. Jednak byl dlouho považován za ztracený a jednak byl prodán za historicky největší částku, která byla kdy za obraz zaplacena. Od té doby však obraz zatím nikde vystaven nebyl.

Údajně to může být i proto, že ulemové (duchovní učenci) z káhirské univerzity měli princi poradit, aby se z náboženských důvodů s obrazem nikde veřejně neukazoval. Islám sice považuje Krista za proroka, ale zde je v roli zachránce světa, tedy Boha, a to je podle Mohamedova učení nepřípustné.

Nejasnosti ohledně dalšího osudu obrazu oživují spekulace o jeho pravosti. Někteří experti poukazují na nedokonalosti v provedení. "Některé anatomické detaily jsou špatné, ačkoliv Leonardo byl velkým znalcem lidského těla," prohlásil expert na malířskou techniku italského génia Jacques Franck. Pravost obrazu také popírá filozof umění Daniel Schiffer: "Když analyzujeme detaily, nic není od Leonarda, není to v jeho duchu."

Dianne Modestiniová, která obraz restaurovala, ale veřejnost ujišťuje, že Leonardo da Vinci obraz skutečně namaloval. Pravost díla již dříve potvrdily londýnská Národní galerie a Muzeum umění v Dallasu.

Geniální malíř italské renesance Leonardo da Vinci namaloval obraz Ježíše Krista jako spasitele někdy kolem roku 1500 nejspíš pro francouzského krále Ludvíka XII. Dílo se pak dostalo na britské ostrovy do majetku královské rodiny a později místní šlechty. Z té doby pochází grafika obrazu od českého umělce Václava Hollara, publikována v Antverpách v roce 1650, s nápisem: "Leonardus da Vinci pinxit", tedy "Namalováno Leonardem da Vincim".

Podoba s Monou Lisou

Ježíš Kristus je zobrazen podle dobové symboliky jako zachránce světa a vládce všehomíra. Je oblečený v renesančních šatech, pravou rukou s překříženým ukazováčkem a prostředníčkem žehná světu a v levé drží křišťálovou kouli, která symbolizuje Zemi. V kouli je vidět několik teček, které údajně představují souhvězdí Lva, což má být odkaz na samotného autora díla - Leonarda.

Křišťálová koule by mohla představovat legendární kámen Čintámani z buddhistických a hinduistických textů, na Západě známý jako kámen mudrců, který svým dotekem mění vše ve zlato.

Tvář Ježíše Krista se nápadně podobá Mone Lise z dalšího mistrova světoznámého díla. Má to být proto, že Da Vinci maloval obě tváře se zrcadlem v ruce. Při měření oční duhovky na obrazu vykazuje namalovaný Kristus oční vadu. Sám geniální malíř prý trpěl šilhavostí, což mu paradoxně pomáhalo při přenášení trojrozměrných předmětů na dvojrozměrné plátno.
Da Vinci ve svém 45,4 cm širokém a 65,6 cm vysokém obraze používá pro sebe typickou výtvarnou techniku zvanou sfumato. Název pochází od italského slova fumo, kouř. Česky by se nejlépe hodil překlad "do ztracena". Přechody mezi jednotlivými plochami malby jsou bez čar a ohraničování, celkový výsledek je jakoby v jemném, kouřovém oparu. 

Člen okultního společenství

Někteří odborníci spatřují v překrásně tajemná tváři Ježíše Krista výrazně androgynní rysy - ženské i mužské v jednom. Je to údajně projev umělcovu snahy o dosažení dokonalosti skrze spojení ženského a mužského principu.

Ježíš se navíc nápadně podobá otisku v legendárním Turínském plátně, do kterého měl být zahalen po snětí z kříže. Jedna teorie tvrdí, že da Vinci plátno využil při malbě svého obrazu, odvážnější se domnívá, že naopak plátno je podvrh a je dílem právě da Vinciho.

Samotný autor, génius zasahující do mnoha vědních oborů, byl prý členem okultního společenství předávající moudrost dávných civilizací. Odtud měl čerpat nápady, kterými předběhl svou dobu o několik set let. A také prý do svých obrazů vnášel a ukrýval nejrůznější informace srozumitelné pouze zasvěcencům.

Všichni ostatní se mohou dnes pouze dohadovat nad tím, co jim to chtěl mistr vlastně říci a jak to, že dokázal zachytit Ježíšův milující pohled takovým způsobem, že i více než půl tisíce let starý obraz nenechává srdce těch, kdo se na něj dnes dívají, chladnými...