Pražské a brněnské squaty obsadili umělci. Vzpomínka na Ladronku

Squatteři obsadili v Praze sedm chátrajících objektů. Zůstat v nich chtějí jen v sobotu. Pořádají tam výstavy, koncerty či hostiny. Akcí s názvem Vzpomínky na budoucnost chtějí připomenout legendární squat Ladronka, od jehož obsazení uplynulo 20 let. Kritizují také bytovou politiku. K pražskému programu se připojilo i Brno happeningem Kulturou proti chátrání. Pražská policie jeden z obsazených domů sleduje, sdělila policejní mluvčí Jana Rösslerová.

"Program všude běží, jak má. V domech je zábava, jídlo, pití. Na Pohořelci jsou třeba masáže zdarma, káva, dortíky i zmrzlina," řekl mluvčí squatterské akce René Pytlíček. Přípravy podle něj trvaly asi čtyři měsíce a zapojila se do nich zhruba stovka lidí. Squatteři svou akcí chtěli podle Pytlíčka nejen připomenout "kulturní squat" Ladronka a 20. výročí jeho vzniku, ale svůj program mínili i jako "pobídku do budoucna". Na sedmi zdevastovaných objektech prý chtěli ukázat nesmyslnost a neudržitelnost nynější bytové politiky a trhu s nemovitostmi.

Squatteři obsadili budovy v ulici Křižíkově, Křesomyslově, na Pohořelci, v Přístavní, Rytířské, Dukelských hrdinů a také vyšehradské nádraží. Zůstat v nich chtějí jen v sobotu, poté domy opustí. Podle mluvčího se nikde zatím žádné problémy nevyskytly. K domu v Křesomyslově ulici, kde je na programu promítání a koncerty, přijela policie, po domluvě s organizátory však zase odjela, uvedl Pytlíček.

Policejní mluvčí Rösslerová řekla, že se na policejní služebnu na Žižkově dostavil muž, který oznámil, že dům ve Štítného ulici obsadili lidé, kteří v něm nemají co dělat. Dům byl prý zabezpečen řetězy a zámky, squatteři je však překonali. "Na místo jely hlídky, které situaci monitorují," sdělila mluvčí. Dodala, že muž, který je majitelem nebo zástupcem majitele domu, nyní podává policii vysvětlení. Až se situace vyjasní, rozhodnou policisté o dalším postupu. Zda proti squatterům zasáhnou, však nechtěla Rösslerová předjímat.

Podle mluvčího Pytlíčka objekt ve Štítného ulici do programu nebyl zařazen. "Zdá se, že dům někdo obsadil spontánně pod vlivem naší akce," uvedl.

Asi tři desítky mladých squatterů obsadily neobydlený dům na pražském Pohořelci. Z oken visí transparenty jako například "Squatting je slušnost", "Domovy bez lidí? a Lidé bez domova" nebo "Mrtvé domy města pražského". V jednom z bývalých bytů prvního patra nainstalovali nezávislí umělci improvizovanou výstavu a na dvoře uspořádali komorní hudební vystoupení. Ilegální akce láká pozornost kolemjdoucích, lidé si dům fotí a se squattery diskutují.

"Žijeme ve městě, kde vlastnit prázdný dům je víc než bydlet v něm a využívat ho. Žijeme ve městě, kde se centrum metropole změnilo z žijícího organismu ve skanzen pro turisty. Městské čtvrti se zbavují svých chudých, aby se na ně obyvatelé luxusních bytů a zaměstnanci z nových administrativních budov nemuseli dívat," uvedli squatteři v prohlášení. Podle nich vedení města v posledních dvou desetiletích z metropole také vytěsnilo alternativní a neziskovou kulturu.

Squatteři vnímají obsazování chátrajících domů jako politický postoj. Uvědomují si prý dobře, že porušují zákon, ale nadřazují právo na bydlení nad právo "kšeftovat s domy". "Squatting odebírá domy těm, kdož si je zjevně nezaslouží, a vrací je zpět místním komunitám, čtvrtím, městům a jejich obyvatelům. Squatting jako odpověď na současnou bytovou politiku, neúprosně ústící v sociální vyloučení, vznik ghett a nárůst rasismu," uvedli squatteři v prohlášení. Věří, že získají sympatie sousedů i ostatních obyvatel metropole.

V Praze je stále řada zanedbaných budov, které se stávají cílem squatterů. Budovy jsou většinou v soukromém vlastnictví, radnice tak s nimi nemohou nic dělat. Za první pražský squat bývá označována budova Zlatá loď obsazená v roce 1990. Postupně vznikaly další squaty, mezi nejznámější patří vila Milada v Praze 8, bývalé statky Ladronka v Praze 6 a Cibulka v Košířích či bývalá dělnická kolonie Buďánka v Praze 5. Na všech těchto místech proti squatterům zasahovala policie.

Brněnský happening

Hudební skupiny, výtvarníci, divadelníci a další umělci v sobotou odpoledne oživili prostor také v opuštěné budově na ulici Vlhká v Brně. Okolí budovy je neudržované a obvykle se tu zdržují bezdomovci. Akce měla ukázat, že i taková místa mohou mít smysluplné využití, řekl organizátor Jan Šerek. Iniciativa Kulturou proti chátrání, která akci uspořádala, chce v podobném duchu pokračovat i v jiných zanedbaných místech v Brně. O jejich pronájmu bude jednat s radnicí.

Začátku happeningu v Brně se zúčastnilo několik desítek lidí. "Bereme to jako výkop, zahajovací akci. Chceme ukázat, že podobné věci dokážeme zorganizovat a že má smysl oživovat opuštěné prostory. Chtěli bychom v nich do budoucna vytvořit sociální a kulturní centrum," uvedl Šerek. Budova na ulici Vlhká je opuštěná delší čas. "Přitom je blízko nádraží i centra města a je podle nás škoda nechat ji chátrat," podotkl Šerek. Iniciativa chce proto zahájit jednání s magistrátem o pronájmu podobných budov za symbolickou cenu.

Existence nevyužitých míst podle organizátorů ztěžuje život okolním obyvatelům, protože se v nich často zdržují sociálně nepřizpůsobiví lidé, bezdomovci a narkomani. Iniciativa Kulturou proti chátraní je i proti prodeji chátrajících nemovitostí investorům, kteří je přebudují na nákupní centra, kanceláře či byty. Ideálním řešením je podle organizátorů akce svěřit prostory místním lidem, kteří zde mohou najít uplatnění svých potřeb.