Výrazný představitel
Před šedesáti lety zemřel rakouský malíř Alfred Kubin

Rakouský malíř Alfred Kubin, který zemřel 20. srpna 1959 ve věku 82 let na své tvrzi Zwickledt v rakouské vesničce Wernstein am Inn, patřil k výrazným představitelům expresionismu a symbolismu. Kubinovy obrazy plné polobytostí, umístěných do pochmurné krajiny, dodnes vyvolávají různé interpretace. Kresby umělce, inspirovaného třicetiletou válkou, jsou někdy přirovnávány k Hieronymu Boschovi a dílům Pietera Bruegela staršího.

Život litoměřického rodáka (ze severočeského města se ovšem rodina odstěhovala už v jeho dvou letech) výrazně ovlivnila předčasná smrt matky, která zemřela, když bylo Alfredovi pouhých deset let. Jako devatenáctiletý mladík se dokonce pokusil na jejím hrobě o sebevraždu. V té době se po krátké epizodě na salcburské uměleckoprůmyslové škole učil fotografem u vzdáleného příbuzného v Klagenfurtu, na přelomu 19. a 20. století pak studoval kresbu na mnichovské Akademii výtvarných umění.

Po svatbě se roku 1906 díky manželčinu věnu usadil na tvrzi Zwickledt, kde strávil více než půlstoletí. Rozhodně ale nežil stranou uměleckého života, podílel se na činnosti několika uměleckých skupin, spolupracoval i se satirickým týdeníkem Simplicissimus. V roce 1908 pak během pár týdnů v horečnaté snaze vyrovnat se se smrtí otce napsal román Die andere Seite (do češtiny jej v roce 1947 převedl pod názvem Země snivců Ludvík Kundera), srovnávaný s Kafkovým Zámkem.

Kubin, který vedle vlastních obrazů a kreseb také ilustroval knihy Poea, Dostojevského nebo Strindberga, měl pouto i k Čechám, byť poměrně slabé. A to nikoli k rodným Litoměřicím, ale k Šumavě, jejíž pralesy ho fascinovaly a kam od 30. let až téměř do konce války jezdil na letní pobyty. České prostředí poznalo už ve 20. letech jeho obrazy, které dodnes rezonují mezi českými umělci. "Kubin je pro mě jako výtvarník nejvíc," tvrdí třeba Jaromír Švejdík, známější jako Jaromír 99.