Aktuální výstava v Muzeu Hlavního města Prahy představuje české filmové plakáty z dob, kdy diváci v kinech poprvé slyšeli hlasy herců jako Oldřich Nový, Vlasta Burian, Adina Mandlová nebo Nataša Gollová.
Falešná kočička, Pohádka máje, Hotel Modrá hvězda, Ulice zpívá, Pantáta Bezoušek. Dnes už jim nikdo neřekne jinak než filmy pro pamětníky a především na ty z první republiky se vzpomíná jako na zlatou éru českého filmu. V roce 1930 se u nás začaly promítat první mluvené snímky, což napomohlo rozmachu kin jako Lucerna, Světozor nebo Konvikt, a s tím se ruku v ruce rozvíjel filmový plakát.
V té době ovšem nešlo o žádnou uměleckou disciplínu, takzvané nudle (podle dlouhého úzkého formátu) byly křiklavě barevné a zpravidla zobrazovaly nejkýčovitější výjevy z filmu s portréty hlavních hvězd. Jejich jména byla spolu s tvůrci snímků na plakátech také poprvé uvedena, samotní autoři "nudlí" zůstali ale povětšinou neznámí.
Mnoho z nich pracovalo pro reklamní ateliér Josefa Burjanka, jenž si na filmových plakátech postavil kariéru a sloužil nacistům i komunistům. Výstava v Muzeu hlavního města Prahy ukazuje plakáty z let 1931-1948, i když o kvalitní umělecké produkci se dá mluvit spíše až od 50. let, kdy jí museli vzít zavděk režimem perzekvovaní umělci, kteří jinak neměli možnost svobodně tvořit.
I období 30. až 40. let však má své kouzlo. Oldřich Nový, Adina Mandlová, Nataša Gollová, Vlasta Burian - to jsou tváře, které se na vystavených plakátech objevují nejčastěji. Názvy filmů jsou mnohdy dvojjazyčné a v němčině mohou působit až úsměvným dojmem, zvláště pokud se jedná o díla z dob národního obrození jako například Grossmütterchen (Babička) Boženy Němcové nebo Maimärchen (Pohádka máje) Viléma Mrštíka. Dobové plakáty lákaly i na snímky ze studií Metro Goldwynn Mayer, jde například o filmy Heidi - děvčátko z hor se Shirley Temple nebo Čaroděj ze země Oz, v němž Judy Garland poprvé zazpívala Somewhere over the Rainbow, či první soundtracky, které vycházely na deskách Ultraphonu nebo Imperialu.
V expozici stojí mezi zhruba osmdesátkou plakátů papírové figuríny největších hereckých hvězd v životní velikosti, v potemnělém kinosále běží úryvky z dobových snímků. Na výstavě jsou i filmové programy podobné těm, jaké dnes prodávají uvaděčky v divadlech, a další dobové upomínkové předměty - záložky, pohlednice nebo vystřihovánky. Pro nasátí dobové atmosféry to stačí, návštěvník by ale možná odcházel s větším zážitkem, kdyby tvůrci expozice rozdělili řady plakátů do menších celků a doplnili je o podrobnější kontext tehdejší filmové produkce.
Český filmový plakát 1931-1948
Muzeum hlavního města Prahy
do 11. března 2018.
