První souhrnnou přehlídku portugalského vizuálního umění v Česku představuje výstava Karafiáty a samet s podtitulem Umění a revoluce v Portugalsku a Československu (1968-1974-1989). Ukazuje v konfrontaci s díly československých umělců překvapivé podobnosti i paradoxy převratných událostí Portugalska a Československa. Výstava bude od úterý přístupná v Městské knihovně.
Emília Ferreiraová, ředitelka Muzea moderního umění v Lisabonu, které výstavu s Galerii hlavního města Prahy připravilo, novinářům řekla, že jedním z cílů výstavy bylo ukázat, jak si dvě revoluce na úplně odlišných místech Evropy byly velice podobné. Paralely lze podle ní nalézt i v umění obou zemí.
Kurátorka Adelaide Gingaová řekla, že obě revoluce, které byly nenásilné, spojuje určitá poetičnost. Tu v Portugalsku symbolizují karafiáty, v Česku samet.
Společným východiskem je rok 1968, doba pražského jara v Československu a v Lisabonu jara Marcela Caetana. Tento rok představoval první záchvěv nadějí v konec stávajících nedemokratických režimů. V Československu naděje zmařila sovětská okupace a v Portugalsku pokračování koloniální války. Roky 1974 a 1989 poté přinesly oběma státům svobodu. Karafiátová revoluce se odehrála 25. dubna 1974 a sametová revoluce v Československu 17. listopadu 1989.
Výstava má dvě linie, jedna představuje historii, druhá umění. Z obou zemí představuje umělecká díla tvůrců, kteří reagovali na totalitní režimy a měli zásadní vliv na formování umění obou zemí. Patří mezi ně z těch československých zejména Adriena Šimotová, Eva Kmentová, Olbram Zoubek, Květa a Jitka Válovy, Jiří Kovanda, Petr Štembera, Karel Miler, Jan Mlčoch, Milan Knížák, Václav Havel, Jiří Kolář, Július Koller, Ľubomír Ďurček, Mária Bartuszová či Jana Želibská .
Výstava ukáže návštěvníkům také soukromé archivy portugalských studentů. Ti počátkem prosince přijeli do Prahy, kde na Národní třídě rozdali 50 tisíc růží a byli první delegací, která přijela oslavit revoluční změny v Československu. Někdejší studenti u příležitosti 30. výročí listopadových událostí přijíždějí do Prahy, v úterý vystoupí od 19.00 spolu s českými někdejšími studentskými vůdci v Knihovně Václava Havla.
Jako první hlava státu, která po sametové revoluci zavítala do Prahy, byť ne na oficiální návštěvu, přijel do Československa tehdejší portugalský prezident Mário Soares. Svou přítomností vyjádřil podporu sametové revoluci i nově zvolenému prezidentovi Václavu Havlovi, jemuž věnoval automobil Renault 21.
