Topografie sutin
V Praze se vystavují dosud neznámé Sudkovy snímky

Málo známý a dosud nevystavovaný soubor snímků Josefa Sudka představuje výstava v pražském Domě fotografie. Jmenuje se Topografie sutin a ukazuje Sudkovy snímky památek poničených za druhé světové války. Soubor zobrazuje zejména následky bombardování ze 14. února 1945 a škody vzniklé za Pražského povstání i některá protipožární a protiletecká preventivní válečná opatření.

Těsně po skončení války v roce 1945 se vydal fotograf Sudek do ulic Prahy, aby dokumentoval škody, které válka napáchala. Vznikl tak neobvyklý soubor bezmála čtyř stovek snímků, které mají dokumentační i umělecký charakter. Soubor těchto negativů je dnes uložen v Ústavu dějin umění Akademie věd v Praze. Výstava představuje 40 z těchto dosud nevystavených snímků formou nových zvětšenin.

V rozbombardovaném Emauzském klášteře Sudka zaujala skrytá poetika ruin a nepořádku či světlo prostupující přes rozpadlé stropy. Po Pražském povstání Sudek dokumentoval nejvíce oblast Staroměstského náměstí s obnovujícím se městských ruchem.

Třetí skupinou, která zaujala Sudka jako samostatný výtvarný námět, bylo skladiště zabavených soch a zvonů na Maninách v přístavu u Vltavy, kde fotografoval převážně sochy a kostelní zvony naskládané tak, že výsledek měl až surreálné vyznění. V souboru jsou i jednotlivé snímky podstavců na veřejných prostranstvích, ochuzených během okupace o sochy, protipožárních nádrží, jež často na dlouhou dobu změnily podobu mnoha pražských náměstí, či opuštěnou pražskou barikádu.

Snímky byly zřejmě zhotoveny na zakázku nakladatele Václava Poláčka. Do mnohých se ale promítly i znaky, které jsou charakteristické pro Sudkovu volnou tvorbu - například motiv proměňujícího se okna patrný ve fotografiích Staroměstské radnice, paprsků vstupujících do interiéru Emauzského chrámu i chodeb klášterního ambitu, nebo skryté krásy nepořádku a sutin. Některé snímky tak v sobě mísí hrůzu tragické události se zvláštní krásou, jiné jsou melancholicky monumentální.

Poláček fotografie využil k ilustraci kalendáře na rok 1946, vydaného s podtitulem Kulturní ztráty Prahy 1939 -1945 a s doprovodným textem památkáře a historika umění Zdeňka Wirtha. Sudkův soubor nebyl dosud jako celek vystaven a sám Sudek jej využíval jen při ojedinělých žádostech o reprodukce, převážně jako dokumentační materiál.

Výstava Topografie sutin měla premiéru v Düsseldorfu, viděli ji v Miláně, Římě, Paříži a Varšavě a v Praze potrvá do 19. srpna.