Ve švýcarské metropoli Bernu se otevírá výstava uměleckých děl v minulosti zabavených nacisty, kteří je považovali za "zvrhlá". Druhá část výstavy, která je v německy mluvících zemích považována za jeden z uměleckých vrcholů roku, začne v pátek v západoněmeckém Bonnu.
Všechna prezentovaná díla, kterých je dohromady přes 400, pocházejí ze sbírky Cornelia Gurlitta, jehož otec Hildebrand Gurlitt pracoval ve 30. a 40. letech minulého století ve službách nacistů. Jednak byl jedním ze sběratelů umění, kteří před druhou světovou válkou do zahraničí prodávali takzvané zvrhlé umění (Entartete Kunst), za které nacisté považovali prakticky veškerou modernu, a jednak se během války podílel na nákupu umění, které nacisté zcizili ve Francii.
Po smrti Hildebranda Gurlitta v roce 1956 umělecké předměty, které během života sesbíral, zdědil jeho syn Cornelius Gurlitt. Svět se o rozsáhlé sbírce, která čítá přes 1500 děl, dozvěděl až na konci roku 2013, kdy média informovala o tom, že ji už více než rok zkoumají německé úřady. V Gurlittově bytě v Mnichově se tehdy našlo téměř 1300 obrazů, grafik a soch; dalších téměř 250 děl uskladněných v Gurlittově nemovitosti v Salcburku se podařilo objevit až v roce 2014.
Německé úřady Gurlittovi sbírku dočasně zabavily pro podezření, že její část byla ukradena nacisty, nakonec mu ji ale vrátily. Gurlitt, který zemřel před třemi a půl lety, ji pak v závěti odkázal muzeu v Bernu. To ji po váhání přijalo. Do rukou dědiců původních židovských majitelů se zatím podařilo dostat jen několik málo obrazů. U řady děl dodnes není jasné, komu dříve patřily.
Klee, Monet, Degase
Z takzvané Gurlittovy sbírky muzeum umění v Bernu na výstavě nazvané "Zvrhlé umění - zabavené a prodané", která bude přístupná do 4. března příštího roku, představuje kolem 160 děl. Především jde o práce na papíře, mezi nimiž jsou díla uměleckých směrů jako expresionismus, konstruktivismus nebo nová věcnost. K vidění zde je třeba Wassily Kandinsky, Paul Klee nebo August Macke. Výstava se věnuje i tomu, proč bylo moderní umění vnímáno jako "zvrhlé" a proč bylo ničeno nebo prodáváno do zahraničí.
Bonnská část výstavy, která představí na 250 exponátů, se zase zaměří na umělecká díla, která nacisté ukradli, nebo je jejich původ dodnes nejasný. K vidění budou například obrazy Claudea Moneta, Édouarda Maneta nebo Edgara Degase. Výstava nazvaná "Nacistická krádež umění a její následky" bude otevřena od pátku do 11. března příštího roku.
