Výrobce malířských pláten v Přibyslavi pořádá výtvarné sympozium, zve veřejnost

V Malé Losenici na Žďársku dnes začíná Sympozium Janáček art, jehož se zúčastní výtvarníci Libor Lípa, Jaroslav Grodl, Nikol Struhárová a Zdeněk Halla. První ročník setkání umělců pořádá manufaktura na výrobu malířských pláten, která sídlí v sousední Přibyslavi. Výtvarníci budou na stejném místě pracovat do 23. srpna. Kdo bude chtít, může se za nimi přijít podívat, třeba i rodiče s dětmi. ČTK to dnes řekl jednatel pořádající firmy Luboš Janáček, který pak nová díla vystaví ve své přibyslavské galerii.

Malou galerii podnikatel otevřel před devíti lety v domě, v němž se zabývá výrobu pláten. Byl by rád, kdyby galerie pomáhala lidem překonat určitý ostych, který podle jeho zkušenosti mnozí mají vůči výstavním prostorám. Na sympoziu mohou sledovat i samotnou tvorbu. "To je symbolicky takový třetí vrchol trojúhelníku mezi výrobou a galerií" uvedl k nové aktivitě.

Nápad na uspořádání sympozia vzešel ze spolupráce s Liborem Lípou, který založil Mikulovské výtvarné sympozium a 25 let jej řídil. Sám se zabývá malbou, kresbou a instalacemi. V Malé Losenici mohou lidé vidět při tvorbě také Zdeňka Hallu, který se věnuje kresbě, malbě a grafickému designu, malíře, grafika a ilustrátora Jaroslava Grodla a Nikol Struhárovou, která se v malbě snaží zachytit atmosféru místa nebo okamžiku.

Luboš Janáček začal s výrobou malířských pláten před 34 lety, postupně ji stěhoval do větších prostor. Od roku 2003 je jeho firma Tabula lintea v budově u náměstí v Přibyslavi, v níž předtím skončila textilní výroba. Uvedl, že pokud ví, připravuje jeho dílna jako jediná v Česku malířská plátna výhradně původními ručními postupy. "Z velké míry máme stálé zákazníky. Jedná se o kumštýře, kteří už potřebují něco speciálnějšího," řekl Janáček. Dodal, že mezi odběrateli je řada umělců z "první ligy" výtvarné scény.

Výroba malířských pláten se značkou Janáček art zaměstnává čtyři lidi. Slučuje dva provozy - zpracování tkaniny a dřeva. Dřevěné rámy se vyrábí převážně ze smrkového dřeva, fošny nejdřív několik let vysychají srovnané v rázech ve dvoře. Surová tkanina se upíná do dlouhých ocelových rámů, kde se klíží a nanáší se na ni základní malířský nátěr - šeps. Po uschnutí pracovníci plátno srolují a následně ho podle potřeby dělí a napínají do rámů.

Pro profesionální umělce se připravují malířská plátna na míru. "To znamená, podle toho, jaký potřebují povrch plátna, jakou hrubost, jaký profil latě na rám...," přiblížil Janáček. Rámy mohou mít různé rozměry, dají se udělat i oválné. Plátno se nejčastěji používá lněné, v přibyslavské dílně ho ročně zpracují okolo dvou kilometrů.