Spojení s Německem
Výstava na Hradčanech se zaměří na česko-saské vztahy

Téma sousedství České republiky a německého Saska představuje výstava ve Šternberském paláci na Hradčanech. Jmenuje se Čechy-Sasko/Jak blízko, tak daleko a od pátku bude přístupná až do 15. září. Ve čtvrtek ji kurátoři představili novinářům. Ukáže artefakty z doby kamenné, písemné či sochařské památky středověku, malby Lucase Cranacha, Jana Kupeckého nebo Oskara Kokoschky i model ke známé soše chodícího trabantu Quo Vadis Davida Černého. Diváci uvidí také novou akvizici - malbu Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele od Cranachova žáka, kterou galerie loni zakoupila.

"Výstava se zaměřuje na dynamické vztahy Čech a Saska, líčí úzké propojení obyvatelstva, konflikty i následná usmíření. Devět tematických oddílů představuje symbiózu umění a dějin každodennosti i hospodářského života. Mnohá umělecká díla jsou v Česku vystavena zcela poprvé," uvedl ředitel Sbírky starého umění NGP Marius Winzeler.

Příběh vzájemných vztahů začíná již v době kamenné, jak na výstavě dokládají ukázky hrnčířského a šperkařského řemesla. Výstava provádí návštěvníka dobou bronzovou, železnou i obdobím stěhování národů. Nejstarší období jsou na výstavě zastoupena například unikátními nálezy z pohřebiště v Praze-Zličíně z 5. století našeho letopočtu.

"Čechy a Sasko jsou odděleny politicky i jazykově. Ještě v prvním tisíciletí našeho letopočtu byla ale společným jazykem slovanská řeč. Hranice mezi zeměmi patří k nejstarším v Evropě - většinu času byla volně prostupná a umožňovala bohatou uměleckou i ekonomickou výměnu. Silně střeženou se stala až ve 20. století," řekla kurátorka Olga Kotková.

Šternberský palác představuje cenné památky gotického a renesančního umění - například obrazy Lucase Cranacha, artefakty manýristického slohu, vrcholně barokní plátna, romantickou krajinomalbu či obrazy Oskara Kokoschky.

Přírůstek Sbírky starého umění - malba Salomé s hlavou sv. Jana Křtitele pochází podle Kotkové od Cranachova nejnadanějšího žáka, Mistra IW z doby okolo roku 1525. NGP dílo koupila ze soukromé sbírky za 340 tisíc euro a pravděpodobně ho nechal namalovat některý z příslušníků slavného rodu Šliků. "Po konfiskaci majetku Jáchyma Ondřeje Šlika po bitvě na Bílé hoře se obraz dědictvím dostal do vlastnictví markrabat Bádenských, a teprve po dlouhých 400 letech se vrátil zpět do Čech," uvedla Olga Kotková.

Historii česko-saských vztahů uzavírá model sochy Davida Černého Quo vadis. Plastika trabantu na čtyřech lidských nohou je připomínkou událostí podzimu 1989, kdy se budova velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze stala dočasným azylem pro občany z NDR.

Výstavu připravila Národní galerie Praha ve spolupráci se Státním muzeem pro archeologii v Saské Kamenici, kde výstava měla premiéru.