Světoznámý britský fyzik Stephen Hawking, který byl kvůli neurodegenerativní chorobě ochrnutý, ve věku 76 let zemřel. Oznámila to Hawkingova rodina. Hawking byl považován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Svými poznatky o vzniku vesmíru, o velkém třesku a černých dírách výrazně přispěl k rozvoji lidského poznání. Své znalosti předával i široké veřejnosti, vysoce ceněná je především jeho populárně vědecká publikace Stručná historie času.
"Byl skvělý vědec a výjimečný muž, jehož dílo a odkaz budou žít dlouhé roky," uvedly v prohlášení Hawkingovy děti s tím, že zemřel doma v Cambridge. Lucy, Robert a Tim Hawkingovi dále poznamenali, že otcova kuráž a houževnatost, které šly ruku v ruce s genialitou a humorem, byly inspirací pro lidi na celém světě.
Hawking byl dvakrát ženatý. S první ženou Jane Wildeovou měl tři děti. Rozvedl se s ní v roce 1991 a o čtyři roky později se oženil se svou někdejší ošetřovatelkou Elaine Masonovou. S ní se rozvedl v roce 2006. První manželka Jane po rozvodu Hawkinga označila za domácího tyrana, kterému musela často připomínat, že není bůh.
Očekávání lékařů překonal o půl století
Lékaři Hawkingovi v jednadvaceti letech po diagnostikování amyotrofické laterální sklerózy, která napadá nervový systém a způsobuje postupné ochrnutí celého těla, dávali dva roky života. Navzdory všem prognózám se však dožil pokročilého věku, ale byl paralyzován a kvůli tracheotomii přišel o hlas a mluvit mohl jen díky počítači.
O svém zdravotním stavu hovořil s nadhledem, prohlašoval, že s vyhlídkou na brzkou smrt žil pět desetiletí. "Smrti se nebojím, ale umřít nespěchám. Mám toho ještě tolik, co chci udělat," řekl.
Hawking byl pro mnohé nemocné zdrojem inspirace. "Uznávám, že jsou věci, které nemohu dělat," řekl v roce 1997 agentuře AP, "ale jsou to většinou věci, které stejně nijak zvlášť dělat nechci."
Hawking, označovaný za nejvýraznějšího teoretického fyzika současnosti, se věnoval i kontroverzním tématům. Mimo jiné prohlásil, že lidstvo by mělo v příštích stech až dvou stech letech kolonizovat vesmír, pokud chce přežít. Za hrozbu lidské budoucnosti označil genetické inženýrství či umělou inteligenci, ale také vyspělou mimozemskou rasu, která by nás mohla považovat za nižší formu života.
Nejznámější tvář vědy a předloha pro filmová plátna
Převážnou část svého bádání Hawking věnoval vesmírným černým dírám, zabýval se též takzvanou teorií všeho, tedy propojením Einsteinovy obecné teorie relativity s kvantovou mechanikou. "Úplná, konzistentní teorie sjednocení je jen prvním krokem: naším cílem je úplné pochopení událostí kolem nás a naší vlastní existence," napsal Hawking o svém bádání ve Stručné historii času. Podle agentury AP však v posledních letech připouštěl, že teorie sjednocení nemusí existovat.
Kombinace jeho úspěchů na poli vědy s výrazným zdravotním postižením udělaly z Hawkinga podle agentury AP jednu z nejznámějších tváří světové vědy. Jeho život posloužil před čtyřmi lety dokonce jako námět hollywoodského filmu Teorie všeho s Eddiem Redmaynem v hlavní roli.
Hawking se zdráhal vystupovat jako suchopárný vědec a objevoval se i ve filmech a seriálech, především v rolích sebe sama. Epizodní role si zahrál v seriálech Star Trek a Teorie velkého třesku. Namluvil dokonce i svou žlutou postavičku v seriálu Simpsonovi, jehož byl velkým fanouškem. Jeho velkým snem, který se mu ovšem nesplnil, bylo zahrát si roli padoucha v jednom z filmů o Jamesi Bondovi. "Myslím, že kolečkové křeslo a počítačový hlas by se k němu docela dobře hodily," řekl před časem vědec.
Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu - přesně 300 let poté, co zemřel Galileo Galilei. Naopak den Hawkingovy smrti připadl na výročí narození Alberta Einsteina, který přišel na světa 14. března 1879. Čtrnáctý březnový den někteří matematici slaví jako takzvaný den "pí", tedy den Ludolfova čísla. V americkém způsobu zápisu (3/14) totiž dnešní datum odpovídá zaokrouhlené hodnotě této matematické konstanty, tedy 3,14.
