Komentář
Jaromír Soukup: závažný vládní protimluv způsobí problémy

Jsem opravdu rád, že nás tato vláda nevede třeba do války. Vzhledem k tomu, co nyní předvádí, by to bylo hodně rychlé.

Ale víte co, já chápu, že se situace na frontě rychle mění. Ostatně během bitvy o Stalingrad se v průběhu šesti hodin vystřídali Němci a Sověti čtrnáctkrát v tom, kdo drží hlavní nádraží ve městě. Ale ani to není není nic proti naší vládě. Zatímco tyto zmatky jsem však ochotný ještě pochopit, protože jsme v Česku, ale to, co mi hlava opravdu nebere, je absolutní právní diletantství, které předvádí vláda Andreje Babiše. 

Pojďme se na to podívat podrobněji. Včera městský soud v Praze vyhověl návrhu na zrušení mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví, který podal advokát Ondřej Dostál. A zároveň řekl, že vláda nejdříve postupovala správně, když postupovala formou vládních nařízení. A soudu není jasné, proč z ničeho nic tato nařízení vláda změnila na mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. A protože soud považuje většinu opatření věcně za nezbytná, tak dal vládě čas do pondělí, aby mohla věci uvést do pořádku. Tedy zrušit ona nařízení vydaná ministerstvem zdravotnictví a vydat úplně stejná, ale už v podobě vládního nařízení.  

Možná vám to přijde jako malichernost, ale opravdu není. Rozdíl mezi nařízeními vydanými vládou a ministerstvem zdravotnictví je totiž opravdu zásadní. Pokud totiž vláda bude trvat i nadále na nouzovém stavu, tak nám tím nepřímo říká, že situace je nadále dramatická. Protože nouzový stav opravdu mimořádný stav. Pokud by však nadále vláda chtěla karanténní opatření vydávat prostřednictvím nařízení ministerstva zdravotnictví, tak je to pro nás informace, že situace již není tak vážná. A já si dovolím tady s plnou odpovědností říci, že prodlužování nouzového stavu je právně hodně odvážný krok, protože pro to nejsou na první pohled žádné racionální důvody. Ovšem druhý pohled říká něco jiného. 

Pokud by vláda totiž uznala, že stav společnosti není takový, aby to vyžadovalo nouzový stav, tak poté může vláda pokračovat podle zákona o ochraně veřejného zdraví. A pokud je nouzový stav, musí postupovat podle krizového zákona. Takže oni se vydali na cestu právní jistoty. Proč? Jeden důvod mě napadá. Tím je obava ze žalob o náhradu škody. 

Takže abychom si to shrnuli, vláda nám tady sice říká, že prakticky je všechno v pořádku. Čísla nově nakažených koronavirem klesají, reprodukční číslo, kterým se všichni ohánějí, je stále nižší, a nastalou situaci si pochvalují i epidemiologové a profesoři. Všechno je dobré! Jenže tím samým dechem nám jazykem práva říkají, že situace je daleko horší. Tenhleten jejich protimluv je prostě špatně!

A podle mého to není jenom příklad nějaké zmatenosti či nedbalosti. Kdepak. Vzhledem k tomu, jak vážně zasáhli do každodenního života všech lidí - jak nám zavřeli restaurace, obchody, školy, kostely, sportoviště. Zkrátka všechno. Tak tenhle jejich právní amatérismus mi nejenom mně jakožto právníkovi, ale i odborné veřejnosti přijde naprosto nepřípustný a absurdní. 

A nečekané rozhodnutí o urychlení rozvolňování vládních restrikcích je jenom pokračováním v jejich právní chytristice - a to bez ohledu na důsledky.  A to vše jenom ukazuje na jejich bezradnost a nerespektování situace. A vsadil bych na to svoje nové boty, že to s sebou přinese ještě další a další žaloby. A troufám si tvrdit, že jim dá soud v budoucnu za pravdu...