TV Barrandov
Rozhovor: Tomáš Zima, Martina Šachmanová a Julius Špičák

Společností aktuálně hýbe koronavirus a jeho dopady na naši ekonomiku a zdraví. Ani úterní díl pořadu Jaromír Soukup LIVE nemohl být v tomto směru jiný. A protože pozvání moderátora Jaromíra Soukupa tentokrát přijali hlavně odborníci v oblasti medicíny, debata se točila převážně kolem zdravotnictví. Stěžejní otázka byla: Zvládne nás zdravotnický systém současný nápor pacientů s onemocněním covid-19? O tom distutovala trojice exkluzivních hostů: rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, lékař a poslanec Julius Špičák (za ANO) a předsedkyně Asociace sester Martina Šochmanová.

Jedná se o doslovný přepis Jaromír Soukup LIVE ze dne 20. října 2020.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore také, dnes je to tedy velmi učená společnost. Já jsem to naznačil, zdravotnictví, teď se vedou debaty o tom, v jakém stavu jsme a co můžeme očekávat a já nechci podávat jenom jednoduchoučkou otázku, jestli náš zdravotnický systém ten současný nápor zvládne. Já bych to chtěl rozdělit na dvě témata. Jedna je stav epidemie, stav nakažených, v jakém jsme stavu, jestli je to zvladatelné a pokud ano, tak za jakých podmínek a za druhé, co české zdravotnictví.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já možná začnu tím druhým a tím českým zdravotnictvím. A je třeba říci, že české zdravotnictví díky tomu, v jakém je stavu, zejména díky lidem, kterým je třeba poděkovat, kteří v tom zdravotnictví pracují, ať jsou to lékaři, sestry, laboranti, pomocný personál, zvládlo a tu situaci v jarních měsících a jistě se zvládne i v tuto dobu. To, co samozřejmě teď je, je nárůst počtu pacientů, tam je třeba to rozdělit na dvě kategorie. Jedna věc je podzimní období, to znamená narůstají obecně respirační infekce, lidé jsou více v uzavřených prostorech, takže je tady vyšší samozřejmě tento záchyt, takže je tady nárůst samozřejmě i infekce koronavirem a Covidem, což vede v některých lokalitách k obrovské zátěži zdravotnictví, je to třeba oblast Uherskohradišťska. Druhý fenomén, který je, je, že řada pacientů leží v nemocnicích, a řeklo to několik ředitelů fakultních nemocnic a jiných nemocnic, na takzvané sociální hospitalizaci, to jsou senioři, lidé, o které není se kde postarat, kteří jsou v karanténě, nebo mají třeba jen minimální příznaky. A tady je možnost tomu systému odlehčit. A ten fenomén, který...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To je ta možnost, v uvozovkách, ubytování v těch hotelech, které jsou tak jako tak prázdné, nebo tedy ta polní nemocnice v Letňanech.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Otázka, jakého řešení, spíš bych viděl možná nějaké to ubytovací zařízení, anebo to, co i teďka zaznělo, že v těch domovech oddělit tu část, kdy jsou lidé Covid pozitivní od osob Covid negativní, takže tady ten nárůst je, já bych řekl, že teďka ten nárůst je, bych řekl, se trošinku zbrzďuje nebo dramaticky neroste, protože ty čísla jsou podobná, ale to, kde je ten problém s těmi daty, je, že se často vykazuje, nebo v těch pozitivních nálezech jsou lidé, kteří jdou opakovaně na ten test. A u objeví se tam, když půjdete 3krát opakovaně na test a budete 3krát pozitivní, tak jste tam 3krát zanesl ten vlastně jaksi pozitivní výsledek, takže to je otázka to očišťování toho systému. A řada lidí, a vím to i z nemocnice, kde, kde pracuji, je opakovaně pozitivních, nemají žádné příznaky, pomocí PCR, a je to otázka pak třeba vyšetření to antigenu, zda jsou jaksi nakažliví pro své okolí, nebo nikoliv.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já se s váma samozřejmě nechci přít, ale to číslo těch pozitivních, to mi přijde takové relativně jenom vodítko, protože je to prostě určité procento z těch, kteří byli testováni. Kolik je skutečně pozitivních, to opravdu nevíme. To, co opravdu víme, je počet hospitalizovaných a počet lidí v těžkém stavu a počet zemřelých, to opravdu víme, o tom není žádná debata, ale pokud logicky uvažuji, že 30 %, zhruba 30 %, něco pod 30 % z těch testovaných je pozitivních, to nějaké vodítko jako je, já nechci se s vámi přít, jestli ty, kteří jsou testování pozitivně, jako kazí ta čísla, to asi ano, ale...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Čím samozřejmě v tuto chvíli je i to procento těch pozitivních jaksi v tom celém počtu těch vyšetřovaných větší, protože v tom třeba měsíci září chodila řada lidí na ten test spíše informativně, třeba vraceli se z dovolených a podobně, kdežto teď tam chodí lidé, kteří jsou buď vytrasováni, nebo jdou na výzvu a řada z nich není. Pro mě je to takový ukazatel velikost fronty před odběrovým centrem v ulici ke Karlovu, kdy dnes ráno tam bylo 5 lidí, před měsícem tam stáli lidé, až na konec...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ale rozvinuly se ty možnosti online objednání na přesnou hodinu.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To určitě je také jeden z fenoménů, které to vylepší, ale otázka, která je klíčová, je otázka těch lůžkových kapacit, které jsou. A ten zdravotnický systém má kapacitu jaksi určitým způsobem dostatečnou. Je to otázka priorit, jestliže se omezí plánovaná péče, která se teďka musí omezit z hlediska nárůstu pacientů, tak ten počet lůžek se zvýší dramaticky, přestanete přijímat pacienty na plánované výkony a ty lůžka uvolníte pro pacienty s Covidem. Totéž se týká i těch lůžek. A tady je jedna věc, kterou je třeba říci, že politici by neměli strašit obyvatelstvo. Jedno prohlášení minulý čtvrtek. Zdravotnictví se chýlí ke kolapsu. Prohlášení stejného ministra v pátek s profesorem Černým, který je vedoucí klinické skupiny ministerstva zdravotníci, kolaps nehrozí. Já jsem si tam jenom dovolil takovou tabulku pro diváky. Tady vidíte počty lůžek JIPových, ECMO, ventilátory. Podívejte se, jsou to data od 14. září po 18. říjen, já tam žádný výkyv volných lůžek nevidím. A i podle informace, které jsou z konce minulého týdne, je, že asi ta kapacita těch ventilátorů je asi 43 % nebo 48 % volných, nebo uvolnitelných.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ale počkejte, já to chápu, ale když teď vidíme, že čísla těch pozitivně testovaných jsou zhruba dvojnásobná oproti minulému týdnu...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To není pravda.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Je to tak.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To není pravda. Minulý týden bylo průměrné, průměrně každý jen mezi 6 až 8000, včera v pondělí bylo 8000.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Když to srovnám s minulými pondělky, tak tam byly zhruba 4000, mluvím o těch denních nárůstech.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Pondělí je netypický den, a to je právě to, s čím pracují média, média chtějí každý den rekord, teď jsem se dočetl, že v pondělí byl rekordní pondělek, ale musíte se podívat na ten týden jako celek. A jestli tomu tak bylo, že by bylo dvojnásobek, tak by muselo být někdy pozitivních 16 tisíc pacientů, a to nikdy nebylo.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To nikdy nebylo. Ale pokud se podívám na tu, na tu dynamiku každotýdenního vývoje, tak je pořád stejná. Ta otázka byla ale relativně jednoduchá. Doba, kdy jsou hospitalizováni ti, kteří jsou teď nakažení, je zhruba 2 týdny, na tom se shodují celkem...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To záleží na typu péče a pacientů, je to mezi 5 až 10 dny.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pokud mi takto roste ten počet, ten absolutní počet nakažených, který prostě objektivně roste, lze očekávat, že absolutní počet hospitalizovaných za 2 týdny poroste také. Tam směřuje ta otázka. To, že teď jsou ty kapacity v pořádku, volné, to je jedna věc, ale teď už víme, jak budou zaplněny za ty 2 týdny. Budou pořád takové?

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak tady vidíte, že ta kapacita je, v tuto chvíli je schopna absorpce. A musíme si uvědomit, protože ty počty zhruba sice rostou, tak si musíme uvědomit to, že zase ti pacienti jsou také propouštěni domů, takže tam je určitá nějaká doba 10-15 dnů, kterou musíte mít tu rezervu, a to si myslím, že se dá zvládnout.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Rektor Karlovy univerzity říká, že je to zvladatelné. Paní předsedkyně, je to zvladatelné z pohledu té druhé strany jedné mince, myslím zdravotnického personálu, protože jedna věc je počet lůžek a druhá věc je samozřejmě zdravotníci, kteří tam mohou pracovat, ať už jsou to lékaři sestry, ať už je to další zdravotnický personál, protože pokud zdravotnický personál jaksi nebude, tak je nám celý ten počet lůžek k něčemu.

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
Pochopitelně je to tak. My jsme závislí nejen na počtu lůžek, ale na počtu zdravotnického personálu, a toho máme dlouhodobě nedostatek, ale přestože ho máme dlouhodobě nedostatek, tak také je známá věc, že v České republice je standardně poskytována vysoce kvalitní péče. A ta trvá i teď v té době, která pro nás opravdu není lehká. Zdravotníci teď pracují už od března pod obrovským tlakem, je to strašně náročný, já bych také dovolila si využít tohoto prostoru a opravdu jim za tu práci poděkovat, protože opravdu pracují ve velkém pracovním nasazení. A ti, co pečují o ty pacienty na těch covidových jednotkách, s tím nejvyšším, ty s tím největším zatížením, tak samozřejmě ta jejich práce je odlišná od té normální a je výrazně náročnější, ale přestože to teda stále ta čísla nám narůstají, počty hospitalizovaných narůstají, tak každé zdravotnické zařízení na to operativně reaguje a s tím vyšším počtem těch pacientů s Covidem redukuje počet elektivních příjmů, takže stále ta péče je zajištěna, myslím si, že ve velmi dobré dostupnosti.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, úplně stejná otázka, jestli zdravotnický systém, a teď nechci říkat takovéto klišé, je dostatečně robustní, a tak dále. Z pohledu predikce zátěže těch hospitalizovaných lidí na ty příští 2 týdny, můžeme číst od různých expertů různá vyjádření, ale ta situace vážná jako je, nemůžeme jí bagatelizovat, jak z pohledu tedy hospitalizováných, tak z pohledu zdravotníků. Váš názor, máme být naprosto v klidu?

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
No, naprosto v klidu určitě ne, já přemýšlím o teď skutečně osobní zkušenosti, takže osobní zkušenost je, že před 10 dny jsme neměli žádného pacienta na naší klinice. V současné době jich prošlo 7 naší tedy klinikou. Musím říct, že všichni, přestože se jedná o takzvaně rizikovou skupinu, to znamená pacienti na imunosupresi, tak byli buď asymptomatičtí, nebo s velmi mírnou symptomatologie, takže před 10, 14 dny nikdo, nyní 7, plus 3 lidi z personálu, postupně tedy se vystřídali 3 lidi z personálu, opět v podstatě tedy mírná symptomatologie. Takže to je realita. A jisté je, že přesně před měsícem tomu takto prostě zkrátka nebyl, to je realita, kterou já tedy přímo pozoruju. No, já si myslím, že nezbyde, než to skutečně sledovat den za dnem, já se teď, já se budu snažit, já se vždycky snažím říct pokaždé trochu něco jiného. A co je taková otázka, kterou by si měli tedy ti politici, který o tom rozhodují, já to nejsem, by si měli klást, kdysi v 15. století Nicolo Machiavelli napsal knihu Vladař, zásady tedy vládnutí. A on napsal, že to negativní ten vladař má udělat prostě naráz a ostře a pozitivní po kapkách, my jsme zvolili trošku opačný způsob, já tomu rozumím, ale musím si říkat, jestli...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Mluvíte o těch opatřeních.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
O těch restrikcích.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To je právě ta otázka, pane profesore,...

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Ale musím říci znovu, i ve světě si ty názory prostě liší, univerzální řešení neexistuje, takže jeden názor je rychlý lockdown na 14 dní a všechno se zastaví, ale jenom 14 dní. A druhý je skutečně reaktivní nebo kontinuální švédský tedy způsob, taky každý vychází z individuální genetiky toho národa, která je samozřejmě individuální, ta akceptace těch opatření je individuální. Takže já si ale samozřejmě otázku, jestli před tím měsícem, a teď ještě řeknu...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Mělo být uděláno to, co udělali v Izraeli, rychle zavřít a po 2 týdnech...

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Ale to je jenom to otázka. Ale řeknu ještě jednu věc, kterou považuju za zásadní, v Německá je institut Roberta Kocha, ten má 1100 zaměstnanců Roberta Kocha a řeší tedy epidemiologické záležitosti všeho druhu, nikoliv pouze tedy infekční a letos už udělal, vytvořil 560 publikací. Když se podíváte na ty publikace, to jsou skutečně epidemiologické prostě původní publikace a musím říci, toto nám zcela tedy chybí, my nemáme takovýto institut. A taky musím říct, že váha těch lidí, těch reprezentantů toho institutu jsou úplně jiná, než váha nás, kteří substituujeme v podstatě tu přirozenou vědeckou základnu, která by měla být a která tedy de facto není a substituuje jí prostě parazitolog a statistik, ale to není...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
My máme jednu tvář, máme možná prof. Prymulu, ale ta základní otázka, kam se chci dostat, je, jestli to, co jsme udělali tady my, a teď nechme stranou, jestli to bylo v důsledku voleb, nebo příčiny voleb nebo nějakého populismu a naslouchání marketingovým expertům a ne epidemiologům, dobře, tohle nechme stranou. To, co jsme zvolili my, nechali jsme skutečně tu epidemii rozjet ve velkém, ta exponenciála je skutečně zřetelná.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Ano.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A postupně tedy přidáváme opatření, které nepochybně z epidemiologického pohledu, a teď já nejsem lékař, ale po těch týdnech každý z nás základy toho oboru už asi trochu pochopil, přidáváme opatření, která jsou jednoznačně dobrá, ať už jsou to roušky, ať už je to omezení sociálního kontaktu, a tak dále, až na to, že ono s těmi čísly zatím nic neděje.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Ano.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Jestli směřujeme skutečně k tomu, že je potřeba z pohledu těch aktuálně nakažených a nemocných udělat tu uzávěru úplnou, pokud možno, tak jako bylo v té Izraeli, anebo ne.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
No, já, myslím, skutečně počkejme na čísla tohoto týdne, ale znova musím říci, tady chybí oponentní koncept, tady byl jakýsi koncept, ten tady sledujeme, já nevím, jestli byl úplně správný, nebo nebyl, ale oponující koncept prostě nebyl, za tím si stojím, prostě nepřišel koncept, který by jasně zdůvodnil, že to má být jinak.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Já tady navážu, co říkal Julek Špičák, tady všichni říkají, že v létě se měly nosit roušky a že to byla chyba, ale, prosím vás, ty roušky skončily někdy začátkem června nebo v polovině května, a v tom létě tady nic se nedělo, protože bylo léto, protože lidé jsou venku a není to období jaksi nárůstu koronavirových infekcí, protože koronavirové infekce tady byly, to není událost března jako, nebo února, takže tady v létě nosit roušky je nesmysl, ale musí se vyhodnocovat rizika, která jsou. A velkým rizikem je, že se lidé začnou kumulovat, a to je příběh škola. Škola a výuka. Takže tam měla být proaktivní věc, o tom se komunikovalo na začátku září, ale nevysvětlilo se to proč. Pak se řeklo, vždyť je to ještě dobré, protože ta křivka byla nízká a nerozhodlo se, ale protože nikdo ty opatření nevysvětluje. Kdyby toto někdo vysvětlil, tak ti lidé to budou vnímat, ale to nikdo nevysvětlil, tady se něco udělá.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A důvod?

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
No, to je věc těch, kteří to mají dělat, kteří to mají v popisu práce.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Tak ten důvod je jednoduchý, blížící se volby, pane profesore, to bylo zřejmé. Já prostě nevěřím tomu, že bychom neměli i na vaší univerzitě dostatek schopných epidemiologů.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Epidemiologie je minoritní obor, kde působí doopravdy málo lidí. A obor hygieny dostal smrtelnou ránu 2krát. První, když se, protože tady byla i fakulta na Univerzitě Karlově, která vychovávala odborníky v oboru hygieny a pracovního lékařství, to se de facto zrušilo po roce 90. A pak kolem roku 2008, 2009 byl rozpočet hygienické služby České republiky snížen na polovinu.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
No ano, ale...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To jsou ty faktory, které se projeví, kde jsou, a ty se teďka projevují, protože ti lidé do toho oboru prostě nenastupují, jsou některé obory populárnější, některé jsou méně populární, epidemiologie patří k těm málo populárním oborům. Ještě, když je to popelka z hlediska pohledu státu, protože se řeklo, že vlastně to není potřebné. Ti odborníci tady chybí.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, na rovinu, pokud jsem se díval na vyjádření veřejná, já neznám univerzitní prostředí tak jako vy, pokud jsem se díval na veřejná vyjádření, tak spousta odborníků, a teď bych je mohl jmenovat, mimochodem jeden z IKEMu, pan Smejkal, upozorňovali na to, že reálná možnost, že přijde ta druhá vlna, existuje, že je potřeba s ní pracovat, že to tak jako je, a ona přišla.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To je ale fakt, který nikdo nezpochybňoval, že na podzim přijdou koronavirové infekce, to je fakt, který...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ano, ale jiné koronavirové infekce, než je tato, nemají, nemají tedy schopnost zahltit zdravotnický systém.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
To, pane Soukup, nikdo neví, protože to nikdo nevyšetřoval. Já vám uvedu příklad, jsou rinoviry, na které zemřelo letos, novorozenec zemřel na infekci rinovirem, novorozenec, ale rinoviry nikdo nevyšetřuje, to jsme neviděli, kolik lidí tady umře. Teď se použije vyšetření, že se nevyšetřuje chřipka, když nemám čísla, tak nemůžu vědět, kolik toho je, protože tyto záležitosti jsou. A tento koronavir je agresivnější, má silný přenos, musíme se chovat zodpovědně, ale to se musíme chovat my sami vůči okolí, vůči sobě.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A bude to teď stačit, pokud to množství toho viru v populaci je tak vysoké, jak vidíme každý den, bude to stačit na to, abychom ochránili zdravotnický systém a hlavně, s čím se já opravdu nemůžu smířit, jsou ti mi mrtví, pokud jsou mezi nima zbytečně mrtví, bude to jako stačit tím, že budeme sami dodržovat ty pravidla.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Teďka vám povím otázku. A myslíte si, že když se zavřeme na 2 týdny doma, že ten koronavir jako vyprchá, nebo...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Podle všeho to množství viru se sníží.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ne ne ne, sníží se to, ten přenos, ale jakmile to jaksi, jako člověk, se říká, zavřít ho můžou, pustit musí, takže ono jakmile se to uvolní, tak tady je důležité, tak zase může dojít...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Z vašeho pohledu tedy fungujeme dobře.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Co myslíte, jak fungujeme.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Fungujeme dobře. Vládní opatření, počet nakažených, počet hospitalizovaných.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ne ne ne, já říkám, že měla být udělána některá opatření, za prvé vysvětlena veřejnosti, to je otázka toho školství a akumulace lidí. Za druhé vyhodnocovat data ne každý den, ale po určitých, po určitém období, protože chtíti, že když se přijme opatření, ve středu vláda přijala opatření, myslím před týdnem nebo před 10 dny, tak ty opatření se projeví až za 2 týdny, protože ten vir určitou dobu trvá a nemůžu já v průběhu té doby říkat a dva místopředsedové vlády de facto sebe vzájemně popírali, protože jeden v 11 hodin řekne, že bude lockdown ve středu, nebo že se o tom bude ve středu jednat...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A ten druhý řekne, že nebude.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A ten první řekne, že se o tom bude mluvit v listopadu.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já vím, mluvíte o Hamáčkovi a Havlíčkovi, ti se navzájem popírají.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A jak to působí na tu veřejnost.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
A teď ta základní otázka, když jsme u pana Hamáčka viděli vyjádření, že na ministerstvu vnitra neměli informace o tom, že ta situace může eskalovat do takhle nebezpečných rozměrů. Mám tomu věřit, že nemáme tedy odborníky, které by mohly varovat ministra vnitra, že ministr vnitra nemohl zavolat někomu z vaší univerzity vám, nebo aby se dal dohromady expertní tým, mám tomu jako věřit nebo je to...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Zavolat samozřejmě může kdokoliv, někteří ministři mně volali, třeba v jarních měsících, ale ty data, otázka je, že ty data by měly být jaksi veřejná po určité době, aby byly i podložena oponentuře, a to je ta chyba, proč, tady já mám ty data z Hlídacího psa. Proč ty data nevisí, možná už teďka visí prostě veřejně, aby to lidé viděli, ono se to pak v tom článku dočtete, že je to v prohlášení, že je volných 40 %, 48 % té kapacity, aby lidé nebyli jenom strašeni. Lidé potřebují, nejistota je obrovský...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Dobře. Dobře. Paní předsedkyně, pokud se díváte na ty akademické půtky a debaty odborníků, akademických činitelů a teď jste v tom terénu. Sdílíte to, že ta, že ta situace je relativně normální, zvladatelná, když tam prostě čtete, mluvíte se svými kolegyněmi a já čtu různé rozhovory s lidmi, kteří pracují v terénu, které teda úplně optimistické nejsou, jak to vnímáte?

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
Ta situace zcela jistě není normální. Je to situace mimořádná, ve které se všichni ocitáme poprvé, takže nikdo neví, jak ta situace bude probíhat, jaké jsou predikce, já si sama neodvažuji absolutně cokoliv predikovat, jak to bude probíhat dál, myslím si, že přesně, jak pan profesor říká, nestrašit veřejnost, ale zároveň to nebagatelizovat, brát to vážně, protože skutečně ten problém je obrovský. My musíme...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ona je taková relativně tenká hranice mezi pojmem strašení a říkání pravdy, pokud nás rozsoudí, až budoucnost, ono to je...

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
Samozřejmě, to je to, co říkám, že prostě jakákoliv predikce je velmi odvážná, protože nikdo nevíme, jak se to bude vyvíjet, my teď musíme především zaměřit se na to, abychom ochránili naše zdravotníky, to je prvořadá péče a pak samozřejmě péče o naše pacienty, abychom poskytli všem, nejenom pacientům s Covidem-19, dostatečnou dostupnou péči. To je to, co my teď prostě musíme udělat. A musíme zajistit v nemocnicích dostatek personálu, přestože ho máme dlouhodobě nedostatek, přestože teď nám se zavřením škol matky odešly na OČR, to je samozřejmě také problém. A pak samozřejmě bohužel ani zdravotníkům se ta nákaza nevyhýbá, takže oni mají své osobní soukromé životy, takže komunitní nákaza mezi zdravotnickým personálem logicky je.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Když jsem tady měl pan prof. Arenbergera, on mě upozorňoval na to, že pokud mluvíme o nakažených zdravotnících, tak oni se nenakazí ve valné většině, teď už si nepamatuji to číslo, v nemocnici, oni se nakazí tím, že žijí samozřejmě mimo nemocnici normální život...

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
Je to komunitní nákaza.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Všichni ostatně.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Mají děti, že jo.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Důležitá věc, aby se teď lidi jaksi nebáli chodit do nemocnice i s jinými onemocnění. Jak to tam vypadá?

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
V těch nemocnicích je to ochrana, myslím si opravdu velmi vysoká. To, co jsme nevěděli na jaře, neuměli jsme pracovat s osobními ochrannými prostředky, tak teď jsme na tom výrazně lépe a myslím si, že všichni zdravotníci jsou s tím seznámeni a umí správně používat osobní ochranné prostředky. Máme jich všude dostatek, takže ta situace je úplně jiná, takže opravdu naše veřejnost se nemusí bát chodit do jakéhokoliv zdravotnického zařízení s jakýmkoliv problémem. Samozřejmě vyzýváme veřejnost, ať odloží to, co se odložit dá, ať nezatěžuji zbytečně ten zdravotnický systém, to je určitě také důležité, ale zároveň, ať nebagatelizují svoje problémy, protože ty mohou samozřejmě za tu dobu odložení eskalovat a být daleko vážnějším problémem, než třeba může paradoxně by ten Covid, takže zachovat prostě tu péči pro všechny pacienty, nejen o pacienty s Covidem.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, taková možná lehce provokativní otázka, pokud tady hovořím s lékaři, s panem profesorem Zimou, se všemi ostatními lékaři, kteří sem přijdou, tak já z toho mám takový pocit, že jste zvyklí si vyhrnout rukávy a dát se do práce, z ničeho se jaksi nezbláznit, to, co tady prezentuje pan profesor Zima, je takový společný postup, z ničeho se nezbláznit, je spousta různých onemocnění, budeme prostě pracovat a my to zvládneme. Já mám takovou k tomuhle, víte, když se to nechá to onemocnění rozběhnout tak, že to pak prostě fyzicky nejde zvládnout, tak to bude věc, který nesmíme zdravotníkům udělat, to prostě nesmíme dopustit, to prostě nesmíme dopustit, neblížíme se k tomu, a s velkou úctou k vám, že jste zvyklý si vyhrnout rukávy a pustit se do práce, ani pan profesor Zima o tom nemůže rozhodnout, co se bude dělat za opatření, on on si může vyhrnout rukávy, stejně jako paní Šochmanová si vyhrne rukávy a dají se do práce, akorát vy jste lékař, přednosta velké kliniky.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Přemýšlím. Já si myslím, já věřím, doufám, tak já jsem pozitivně naladěn v zásadě notoricky podobně jako tady Tomáš Zima, tak já si myslím, že ta opatření byla dostatečně tvrdá, že prostě se to, že teda dojde ke stabilizaci. Tak věřím tomu, že dojde ke stabilizaci a pokud dojde ke stabilizaci, pokud to nebude eskalovat dále, tak ten systém to prostě tedy zvládne. Já považuju za vysoce problematické, já ještě musím říci k tomu, co tady opakovaně proběhlo a s čímž tedy nesouhlasím, s tím určitým rezultátem. My skutečně, takhle, řekl bych, kredit každého odborníka je dán jeho biografií, je dán tím, co opublikoval, protože to, co opublikoval, bylo oponováno, tím je dán jeho kredit, ne nálepkou, takže za každým takzvaným epidemiologem já se podívám, jakou má bibliografii a podle toho prostě hodnotím jeho skutečný kredit v oboru, nejen, že si říká, že je epidemiolog...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Nebo že je zván do televize.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Bibliografie, prof. Prymula, já ho velmi respektuju, nepochybně i profesor Zima, ale je to vakcinolog, to je něco poněkud jiného, než tedy skutečný epidemiolog. Nám ten ústav toho Roberta Kocha tady skutečně chybí a já budu považovat za strategický úkol celé tedy výzkumné tedy základy v Čechách útvar tohoto typu tady vybudovat.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Tohle říkáte, to já si pamatuju, ale teď je tedy základní otázka. Pokud tedy vy jako špičkoví lékaři, jako odborníci ve svých oborech a současně s přesahem do politiky a s příslibem politiků, protože jsme nespustili pokřik, že tady skutečně nemáme odborné kapacity, které by takhle, takhle srozumitelně tu věc uchopili a vysvětlili, a proč jsme prostě jednoduše nekopírovali Němce, kteří, v současné chvíli to vypadá, že tu situaci zvládli, to procento nakažených proti testovaným mají zhruba 2 %, oproti našim 30 je to něco úplně jiného, v té pomyslné mapě fungují s mírnými opatřeními celkem dobře, samozřejmě je otázka, jak dlouho v tom sevření těch červených zemí vydrží, protože mají otevřené hranice, ale zvládli to dobře.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Znova je to běh na dlouhou trať. Na druhou stranu já musím říci, že stále absolutně rozhodující číslo, týden je víc než den, ale měsíc je víc než týden, rozhodující číslo je počet mrtvých na 1 000 000 obyvatel a ten stále my máme daleko nižší, než byl teda v Německu a neskonale nižší, než je například tedy v Belgii, takže já chci říci, že se stále domnívám, že v tom globálu. V tom pohledu prostě jaksi dlouhodobým jsme prostě s tou věcí uměli se potýkat a věřím tomu, že ta současná opatření zkrátka zastavily.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Zastaví. Pane profesore, tohle je otevřená debata, já jenom nekladu otázky, já vám dávám všanc, protože tak prostě optimistický jako vy, nebo pan prof. Špičák, nejsem. A tyhle ty, tyhle ty konstatování nebo názory, že k dnešnímu dni jsme na tom v poměru zemřelých vůči milionu obyvatel nebo 100 000 obyvatel, to sice může být pravda, ale ono to také za 2 týdny být pravda jako nemusí a ty čísla, s kterými jsme si říkali, že jsme dobří, ať už to byl jednou počet nakažených, podruhé počet testovaných, potřetí počet hospitalizovaných, ty se jako měnily a vždycky jdeme k tomu, kde to pro nás zatím vypadá pozitivně, ale...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
A to je, právě tady se hovoří o těch číslech. Já bych říkal, že tady je třeba hovořit o lidech, a to je to nejdůležitější, tady na jedné straně je to, v uvozovkách, mediální honba za rekordy, když už není největší v tom dni, tak je to aspoň největší pondělí rekordní a největší v neděli nebo v posledním měsíci a podobně. Ale tady je třeba vyhodnocovat tu situaci a nepodléhat té panice, a to my jsme z té medicíny zvyklí, protože přivezou kolegů pacienta ve vážném stavu, který vypadá, že umře, ale vy musíte prostě se oprostit a dělat pro to, aby vám nezemřel. A musíte zachovat prostě ten jaksi určitý klid a odstup, musíte prostě toto respektovat a být, bych řekl, k té po přírodě pokorný. A ten virus je součástí přírody a my musíme být té přírodě pokorní, bych řekl, nesnažit se jaksi, bych řekl, dát prostě to ko, které se může povést, to se většinou nikdy nepovede, ale na základě toho nemůžeme pracovat třeba s těmi daty jednotlivých dní, protože je obrovský výkyv sobota, neděle, pondělí středa a různé faktory, a proto potřebuje vidět, i třeba pro to vyhodnocení těch opatření, tady pro mě je fascinující, že vláda přijme opatření, které myslí, že jsou správná, že je potřeba tady omezit tu činnost ve středu, ale vy přece v pátek se novinář nemůže zeptat, jestli už ta opatření zabrala, protože tomu viru to bude...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já vím, ale logická otázka...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Nechme tomu dát týden, dva, abysme viděli, jestli ta opatření jsou efektivní a pak přihoďme, a ne to dělejme technikou, že každý den ukrojíme něco...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Chápete tu nervozitu i novinářů a samozřejmě i veřejnosti, samozřejmě, a vy jste to sám řekl, špatná komunikace, špatné vysvětlování, to je prostě zřetelné, až někdy komické povídání různých politiků o věcech, kterým zcela evidentně nerozumí, to je jedna věc. Ale ta druhá stránka té nervozity, když vezmu tu první jako pochybnost o kompetencích těch, kteří k nám hovoří, je, že každá chyba nebo nedostatek se projeví skokem těch nemocných, hospitalizovaných, to se projeví skokem, to uvidíme až za 2 týdny, dejme tomu, a každá chyba je pak prostě nemilosrdně potrestána a už se nedá vrátit zpátky, proto volám tak, možná vy jste to řekl, že chci všechno zavřít, nechci, já jenom nechci dělat chyby.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Víte co, ale to, že člověk dělá chyby, je lidské, a kdo říká, že chyby nedělá, tak lže, ale my potřebujeme udělat opatření, dát jim těch týden, 10 dní a je vyhodnotit. Já to uvedu na úplně jiném příkladu. Vám přijde onkologický pacient, vy ho začnete léčit a nemůžete říct po podání první dávky chemoterapie, jak to dopadne, vy podáte 5 dávek a pak čekáte měsíc. A uvidíte, jestli to zabere nebo nezabere. Máte nějaký standard, ale každý člověk je jiný.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ano, když vás bolí hlava, tak si vezmete nějaký Ibalgin nebo něco podobného a zabere za půl hodiny, pokud léčíte...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale nemusí, pokud to není ta bolest hlavy, že se vám udělá špatně...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pokud léčíte onkologického pacienta, tak jste to popsal tak, jak jste to popsal, a to je pravda, jenže tady dáváte lék milionům lidí, to je ten rozdíl, a pokud uděláte chybu při léčbě jednoho pacienta, tak bude těžce poškozen nebo zemře jeden. Pokud uděláte chybu, tak jich může zemřít tisíce.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale víte, kde je taky jedna z těch chyb, že vlastně nejsou vyhodnocena ta opatření, která byla přijata, pak se z rozhovoru dozvíte, že muzea vlastně nejsou tak nebezpečná, nebo že není nebezpečné prostě být v obchodě, kde jsou lidé 2 v obchodě, jo, mě by tady, bylo by velmi zajímavé, kdyby na základě dat z České republiky, nebo i ze zahraničí, bylo řečeno, nejrizikovější je zpívání, což je jasné, protože samozřejmě ty viry, kdo je pozitivní, je šíří, ale není to, není už to třeba, já nevím, když budu sám v lese, a prostě udělat takový soupis těch rizikových věcí a zavírat ty věci, které jsou nejrizikovější.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
No jo ale...

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
...zavřu prvních 5 věcí, počkám týden, uvidím. Oplošťuje se křivka, neoplošťuje.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Já tomu rozumím, to je pochopitelné, akorát do toho zasahuje samozřejmě politika, protože nedovedu si představit, že by byly zavřené školy a zůstaly otevřené bary a takovéhle věci, tam nepochybně do toho politika nějakým způsobem zasahuje, ale já teď otevřu téma, které bych byl rád, aby vy jste ukončil po tom, co budou hovořit vaši kolegové, protože jste rektorem Karlovy univerzity, nejctihodnější instituce vzdělávací, kterou tady máme. Paní předsedkyně, když se hovoří o různých oborech, které jsou tou současnou pandemií postiženy a teď mluvím o různých ekonomických oborech, hoteliéři a já nevím co. Samozřejmě je tím těžce postiženo i zdravotnictví samotné, protože ten nápor je prost obrovský. Na jednu věc se jako zapomíná, já považuju za nejpostiženější obor vedle zdravotnictví školství a o tom se jako moc nemluví.

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
Já myslím, že se o něm mluví, a že si to všichni uvědomujeme a je to přesně tak, protože distanční výuka je velmi složitá, myslím si, že sociální oddělení dětí od svých spolužáků, od svých učitelek je strašně špatně. Neumím si představit, že zrovna studenti lékařských oborů, lékařských fakult studenti, kteří studují v tom oboru zdravotnictví, mohou vystudovat distančně, to prostě není možné.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Ono to ani technicky nejde, pokud jim bude nařízena ta povinnost, což už se děje, a je to určitě správně, pomáhat v nemocnicích, ale tak logicky nemůžou studovat, ne.

Martina ŠOCHMANOVÁ, prezidentka České asociace sester
--------------------
Přesně tak, tam musíme nějak racionálně skloubit tu distanční výuku s prezenční výukou a zároveň teda s tím, aby nám ti studenti, protože asi bez studentů fakult lékařských to nezvládneme, tak aby nám smysluplně pomáhali a tady je třeba to zracionalizovat, ne striktně něco zavřít, neříct vlastně těm studentům, co mají dělat, oni mnohdy sami se potýkají s tím, že nevědí, oni vlastně nevědí, jak se mohou zapojit, v jaké míře, protože neví, jestli musí mít povinné přednášky, jestli prostě musí do té školy, oni to neví, takže to je taky problém v té informovanosti. A já doufám, že pokud to bude možné, samozřejmě pokud tomu ta epidemiologická situace dopomůže a stane se to, co tady asi všichni věříme, že se stane, že dojde ke zlepšení, dojde k otevření škol co nejdříve, protože my potřebujeme lidi vzdělané, to je obrovský problém.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Pane profesore, dvě podotázky. Pokud sledujete to vyjadřování o školství, že první stupeň určitě ne, pak možná ne, pak se neví, a tak. O tom, že nějaké opatření zamezení šíření viru mezi studenty a žáky bylo nutné udělat, o tom žádná asi pochybnost není, tak to je první otázka. Ta druhá. Víte, já tom, jaký je rozdíl mezi studentem pátého a šestého ročníku lékařské fakulty, je účelné, aby ti studenti posledních ročníků šli do nemocnic, nebylo by účelnější, aby dokončili svoje studia, protože měli končit za pár měsíců, teď nevíme, jak to bude, je tam ten rozdíl, protože dovedu si představit, že student třetího nebo čtvrtého nebo pátého ročníku medicíny zastane stejnou práci jako student šestého v nemocnici, až na to, že ten student šestého nedostuduje, nebo dostuduje s několikaměsíčním zpožděním.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Jestli dovolíte, pane řediteli já bych tuto otázku spíš přesunul na Tomáše Zimu, ale já bych řekl ještě něco jiného. Nám chybí skutečně, a tady se s Tomášem shodneme, nám chybí epidemiologická analýza toho, co tady se stalo a co se děje. Takže už já před nějakým časem a informatika, která mně byla k dispozici, byla velmi tedy skoupá, ten se rozšiřuje, den ze dne se rozšiřuje a ta čísla jsou tedy velmi zajímavá, takže velmi zajímavá jsou čísla o postižených zaměstnaneckých skupin, to je zásadní číslo, který bysme neměli k dispozici. Zásadní je též o postižení věkových skupin zase zásadně důležité číslo, takže my vidíme, že skupina od 15 let do 30 je jinak riziková stran tedy infekciozity, než prostě třeba 0 až tedy 12 let. A podle toho my musíme zkrátka působit selektivně. A já už před časem jsem říkal, je třeba zjistit, koho vlastně ty děti prakticky vždycky asymptomatické v těch rodinách, když byly doma na té karanténě, a my ty děti máme identifikované, koho vlastně nakazily, protože to je absolutně klíčové. A též potřebujeme vědět v té věkové kategorii první stupeň, druhý stupeň, a tak dále, kolik je vlastně nakažených pedagogů, protože jestliže zjistíme, že v té první věkové kategorii, a to já považuju za nejkritičtěji ohroženou, do těch 10 let, jestliže zjistíme, že tam těch pedagogů byl nakaženo relativně málo, tak tyto třídy je třeba otevřít. A je třeba působit flexibilně. Já například nepochopím, proč byly najednou ze dne na den zavřeny školy v přírodě. Já ty školy v přírodě považoval za naprosto tedy ideálním způsob, jak nějakým způsobem pokračovat v té socializaci a pokračovat ve výuce, takže my zkrátka se musíme, my s tou chorobou, my s tou infekcí musíme žít a musíme působit selektivně.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
No, tak vzhledem k množství takového viru a počtu nakažených nevím, jestli není trochu pozdě, já jsem jako kritikem toho, že se prostě zanedbala investice do té technologické části, do těch možností trasování, a tak dále, a tak dále, to se prostě zanedbala, to se teďko dohání, ale ukazuje se, že už to je trochu s křížkem po funuse, že už je to prostě pozdě, že ta infekce je příliš rozšířená, ale zpět k tomu školství, pane profesore.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Tak já navážu nejprve na to základní školství a pak univerzitě. To, co přesně tady zaznělo, jako distanční výuka je jistě dobrý moderní trend, ale člověk je tvor společenský a chce se vídat. A víte, jako sedmileté dítě v první třídě, když se těší do školy, mu ukazovat přes počítač, jak se začíná psát, jak se počítá, to je, to je science fiction. A teď samozřejmě tam jsou faktory. Sociální faktor rodiny. Jsou oblasti v České republice, kde je nedostupný internet a někdo, kdo s tím dítětem je jaksi vedle to, tak buď je to prarodič, to znamená osoba riziková, anebo je to rodič, ale ten pak nemůže pracovat, třeba ve zdravotnictví nebo jinde, takže ty první stupně, ty jsou úplně kritické a pro ty děti je tam de facto nulové nebo skoro nulové riziko. Takže to je jaksi ta věc a řada zemí to má, i když dělá různé opatření, tak školství nechává běžet alespoň v těchto částech. Zavření škol v přírodě, no, to je přece to nejhorší, co může být. Vím, že byla škola v přírodě, kde děti byly na Šumavě v objektu se svými učiteli, došlo k tomu, že tyto děti byly odvezeny odtamtuď, protože se škola zavřela a přijeli do Prahy, kde je hlídají ty prarodiče, vždyť to je přece, mojí snahou je přece z těch míst, kde ta infekce je vysoká, ty lidi spíše odvážet pryč, pokud jsou zdravé samozřejmě, aby tu infekci nešířili, než je navážet zpátky, přece pro ty malé děti by bylo ideální, kdyby se naopak školy v přírodě podpořili, může to pomoct i jaksi pohostinství a hoteliérství, které je také ve velmi špatné situaci, protože tam odvezete ty děti, budou tam někde týden se svými učiteli, nebo 2 týdny, překonají tady to...

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
To už se stalo, to prostě je zavřený.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Ale to je špatně, právě proto, protože tady jsou tyto věci, tak se to ale může dohnat, přece vždyť to tady ještě chvilku potrvá, že jo, to zavření, si zase nedělejme iluze, ale ten první stupeň, druhý stupeň, využijme těch škol v přírodě, využijme volných hotelových kapacit a kapacit pohostinství, volných autobusů, které je tam může odvézt a pomůže se taky trošku lidem s podnikáním i z hlediska toho ekonomické udržení. No, a teďka, teďka k Univerzitě Karlově. My jsme v srpnu a začátkem září se připravili na to, že bude distanční vzdělávání na podzim, dělali jsme možnost distančního zápisu pro studium, ne našich, ale zejména zahraničních studentů. A připravili jsme se na tu distanční formu, ale některé obory a některé dovednosti i mimo medicínu nezvládnete distančně, herectví nezvládnete distančně se naučit. Medicínu. Chemii a jiné věci, kde potřebujete tyto záležitosti. Co se týká studia medicíny, medici zorganizovali v jarních měsících databázi, v které bylo asi 5000 studentů medicíny připraveni pomoci na různých místech České republiky ve zdravotnictví, v sociální péči a podobně. Medici a medičky jsou opět připraveni, komunikujeme s krajskými úřady, s fakultními nemocnicemi, kde samozřejmě studenti té medicíny půjdou zase pomáhat, ale nesmíme zase na ty mediky hledět jako jenom na tu levnou pracovní sílu, protože zájmem státu je jak jste říkal, aby dostudovali. My pro to děláme tu část, aby přednášky, semináře byly de facto dostupné 24 hodin denně, to znamená, jestli ten medik bude dopoledne ve zdravotnictví, odpoledne se může učit, pokud bude na směny, tak si zase to pustí třeba ráno a podobně. Pak je tam otázka toho určité skloubení, aby třeba ty medici byli na těch odděleních, kde se naučí tu praktickou část té medicíny, to znamená, kde jim ti starší kolegové, i když nebudou v těch zařízeních fakultních, jim předávali své zkušenosti, protože nejlíp se samozřejmě i naučíte praxí. A tu teoretickou dovednost my jim umožňujeme pomocí toho distančního vzdělávání, ale nelze na to hledět, prostě že to je, v uvozovkách, levná pracovní síla, která půjde. A také věřím, že i v těch zdravotnických zařízení jsou využíváni něco jako paramedik, něco mezi sestra, polo-lékař, který tam pomůže. A jsou i programy, kdy může zkušená třeba anesteziologická sestra vést další sestry, mediky třeba při péči na těch intenzivních lůžkách po zaškolení.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Dámo a pánové, já se obávám, že náš čas vypršel. Já jsem vám chtěl poděkovat za optimismus, který mi dáváte, samozřejmě prostřednictvím televizních obrazovek i divákům, jste lékaři a zdravotničtí pracovníci. Já vám za ně děkuju, a taky za to, jaký jste, já vám děkuju za to, že jste přišli.

Prof. Mudr. Tomáš ZIMA, rektor Univerzity Karlovy
--------------------
Děkujeme a buďme optimističtí.

Prof. Mudr. Julius ŠPIČÁK, poslanec; přednosta Kliniky hepatogastroenterologie IKEM /ANO/
--------------------
Děkuji za pozvání. Hezký večer všem divákům, bezcovidový, pokud možno.

Jaromír SOUKUP, moderátor
--------------------
Vážení diváci, já vám děkuju za pozornost.