Senátoři z mediální komise horní komory doporučili svým kolegům, aby byl z návrhu novely trestního řádu vyňat paragraf zakazující zveřejňování policejních odposlechů.
Komise tento pozměňovací návrh přijala většinou hlasů svých členů, kteří se dnešního jednání komise zúčastnili.
Navrhovaný zákaz podle jeho kritiků směřuje proti svobodě slova a veřejnému zájmu a je protiústavní. O návrhu novely dnes bude jednat i ústavně-právní výbor a hlasovat by o něm měl tento týden i celý Senát.
Návrh na vypuštění paragrafu týkajícího se zákazu zveřejňování odposlechů pocházejících z policejního vyšetřování před tím, než by byly případně použity u soudu jako důkaz, předložil předseda komise Jiří Oberfalzer (ODS).
ČTĚTE TAKÉ: Senátor Oberfalzer nechce zákaz zveřejňování odposlechů
Při zdůvodnění návrhu vycházel z právních analýz. "Podle jejich názoru je tato úprava (paragraf o zákazu zveřejňování odposlechů) nadbytečná, neboť jsou zde jiné zákony, které tyto zájmy ochraňují, konkrétně zákon o ochraně utajovaných skutečností a zákon o ochraně osobních údajů," uvedl.
Legislativa podle jeho slov vnímá tento paragraf jako nepřímou novelu těchto zákonů a v tom smyslu jako "nestandardní" krok. Podle vyjádření odborníků je přitom možné stejného cíle dosáhnout už nyní, podotkl. "Již na základě stávající legislativy je trestné manipulovat s osobními údaji, je trestné zveřejňovat údaje z vyšetřování, konkrétně odposlechy, které jsou skutečnostmi utajovanými," dodal.
Podle senátora a člena komise Tomáše Töpfera (za ODS) se k názoru vypustit paragraf o zákazu zveřejňování policejních odposlechů přiklonila i senátní komise pro ochranu soukromí.
ČTĚTE TAKÉ: Novinářům se nelíbí zákaz zveřejňování odposlechů
Proti úplnému zákazu zveřejňování odposlechů se postavili zástupci předních českých deníků a některých časopisů. Zákaz zveřejňování obsahu odposlechů nebo trestních spisů by se podle nich neměl vztahovat na informace o veřejných činitelích. Argumentují také tím, že zveřejněné odposlechy se týkaly vždy lidí působících ve veřejných funkcích či témat, na které lidé přispívají ze svých daní, a nikoli soukromých osob.
Zástupce šéfredaktora Mladé fronty Dnes Michal Musil již dříve navrhovanou úpravu, kterou ve sněmovně prosadil poslanec Marek Benda (ODS), označil za slepenec. Naznačil, že mohlo jít o reakci na zveřejnění přepisů policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které se týkají ministra vnitra Ivana Langra (ODS). Langer kvůli tomu vydavatelství deníku zažaloval.
"Zákaz řeší následek, nikoli příčinu problému," řekl dnes senátorům Musil. V žádné západní zemi podle něj neexistuje takto totálně formulovaný zákaz odposlechů bez ohledu na veřejný zájem. "Zákon je podle našeho mínění protiústavní," dodal.
Ke kritice se přidaly i Evropská asociace vydavatelů novin (ENPA) a Syndikát novinářů ČR.
Ministerstvo spravedlnosti chce novelou dosáhnout pouze toho, aby byly více chráněny oběti zločinů před zveřejněním informací o jejich soukromí. Novela podle ministerstva umožní zveřejnění informací o obětech zločinů v podstatě jen v případech, jestliže by to bylo v jejich zájmu nebo ve veřejném zájmu, například kvůli identifikaci nebo při únosu. Tímto omezením jsou ale podle některých právníků chráněni i pachatelé.
Foto: Profimedia
